Chci milosrdenství, ne oběť: Co znamená Ježíšův výrok a jak ho žít?
- před 6 dny
- Minut čtení: 3
Venku začalo poprvé sněžit a na zahradě zbylo poslední spadané listí. Když jsem ho dneska hrabal, připomněl jsem si jedno důležité uvědomění, které mi přišlo asi před dvěma týdny:
Listí nepotřebuje shrabat.
Když vám někdo říká, že „musí shrabat listí“ nebo že neměl čas, protože „potřeboval uklidit zahradu“, tak to není tak úplně pravda. Listí může úplně klidně zůstat tam, kde je. Nebude se zlobit. Přírodě je to jedno. Listí nepotřebuje hrabat. To my, lidé, potřebujeme hrabat listí.
Z estetických důvodů, protože chceme mít hezkou zahradu, ale hlavně proto, že hrabání listí je forma meditace. Je to fyzická mantra. Za ty tři hodiny, co vozíte kolečka a na zahradě zavládne řád, se totiž něco stane i uvnitř vás. Je to přirozená psychoterapie. Vnášení lidského řádu do chaosu přírody je ve skutečnosti vnášením řádu do naší vlastní mysli.
Listí nám vlastně jen dává tu možnost, abychom si utřídili myšlenky. Takže to není tak, že já hrabu listí. To listí hrabe mě. Vzpomněl jsem si na své pobyty v klášterech. Mniši tam často zametají cesty nebo vytírají podlahu v meditační hale. Ten prach před klášterem taky „nepotřebuje“ zamést. Ale mnich potřebuje ten pohyb, tu bdělou pozornost, to sjednocení mysli a těla. .
Lekce z Kalkalpen
V létě jsem se vydaldo Alp, do oblasti Kalkalpen (Vápencové Alpy). Je to kousek od Lince a je to fascinující kus divočiny. Jsou tam staré bukové lesy, které jsou zapsané v UNESCO, hluboké rokle a ticho. Chodil jsem tam sám, spal pod malým stanem, koupal se nahý v ledových bystřinách a užíval si samoty. A měl jsem s sebou Nový zákon.
Znáte to – čtete knihu poněkolikáté a najednou na vás vyskočí věta, kterou jste předtím tisíckrát ignorovali. Pro mě tyhle staré texty nejsou teorií do knihovny. Čtu je jako mapu k sobě samému. Chci pochopit, kdo je Tomáš uvnitř. A v tom Matoušově evangeliu na mě dvakrát za sebou vyskočila stejná fráze:
„Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.‘“ (Matouš 9:13)
Oběť vs. Milosrdenství
Ježíš tady cituje starozákonního proroka Ozeáše. To byl ten prorok, který měl dost drsný osud – Bůh mu řekl, ať si vezme za ženu prostitutku Gomeru. Ona mu byla nevěrná, utíkala za milenci, měla děti s jinými... a Bůh Ozeášovi řekl: „Jdi a znovu ji miluj. Vykup ji zpět.“
Je to drsný obraz toho, jak Bůh (nebo Univerzum, chcete-li) miluje nás, i když děláme blbosti.
Ale co znamená ta věta: „Chci milosrdenství, ne oběť“? Tam v horách mi došlo, že si pletu dva pojmy: Milost a Milosrdenství.
Milost (Grace): To je dar. Není to něco, co si zasloužíte. Je to jako když dostanete amnestii, i když jste vinní. V teologickém smyslu je to „Boží nezasloužená přízeň“. S tím my lidé moc nenaděláme, to prostě přichází „shora“.
Milosrdenství (Mercy): To je akce. Je to soucit, péče, laskavost. Je to to, co my máme dělat druhým.
Bůh skrze Ozeáše a Ježíše říká:
„Nezajímá mě, kolik pálíš svíček, kolik obětuješ beranů nebo jak moc se bičuješ (oběti). Zajímá mě, jak se chováš k lidem (milosrdenství).“
Jak být milosrdný v době, která neodpouští
Přemýšlel jsem nad tím, jak to převést do dnešní praxe. Nemusíme být zrovna Matka Tereza, ale milosrdenství je sval, který se dá trénovat.
Tady je pár mých poznámek z deníku, přímo z Vápencových Alp:
Naslouchejte. To je možná největší akt milosrdenství dneška. Aktivně poslouchat, neskákat do řeči, nesoudit.
Odpouštějte. Ne kvůli nim, ale kvůli sobě. Nekumulujte v sobě zlobu.
Nesuďte. Svět není černobílý a nic není jednostranné. Snažte se vidět bolest na obou stranách.
Stůjte u cesty a tleskejte. Když vidíte, že se někdo o něco snaží – třeba začíná podnikat nebo tvořit – nepodrážejte mu nohy. Nedělejte z něj truhlíka. Podpořte ho. Svět je plný kritiků, buďte ti, kdo povzbuzují.
Šiřte poznání. Pomáhejte druhým rozšířit jejich mentální mapy. Vzdělání je forma milosrdenství, protože zbavuje strachu z neznámého.
Duchovní život nemusí být o velkých obětech a trýznění se, ale o obyčejné laskavosti k tomu, kdo stojí vedle vás.
Tak jo.
Pokračujte na své cestě
Poslechněte si podcast: Ponořte se do tohoto tématu v audio podobě v epizodě podcastu Pozdrav pokoje?
Přečtěte si Karlaze: Karlaz: Cesta člověka, Karlaz: Posel je zprávou a Karlaz: Srdce poutníka jsou tři knižní průvodci, kteří vám pomohou najít odvahu a moudrost pro vaši cestu
Vydejte se na pouť: Stojíte před důležitým rozhodnutím? Procházíte obdobím velkých změn? Načerpejte inspiraci a klid během putování přírodou
Kompletní průvodce smyslem života: Desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte zdarma Kompletního průvodce smyslem života, kde najdete nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře