Život v iluzi: Jak vidět svět takový jaký skutečně je
- před 2 dny
- Minut čtení: 7
Dost o tom poslední dobou přemýšlím a představa, že esence člověka – naše duše nebo vědomí – je součástí samsáry, věčného koloběhu života, smrti a zrození, je pro mě něčím uklidňující.
Když mám chvilky, kdy se do toho přemýšlení ponořím, tak mi vize samsáry pomáhá na chvíli odstoupit od všech životních dramat a podívat se na ně z dálky, z vrchu. Jakoby z takového „nebeského pohledu“, který mi připadá velmi moudrý.
Pohled z výšky na lidské mraveniště
Když se na to díváte a představujete si generace po generaci, jak přicházejí... Jak mezi sebou bojují, jak jsou nemocní, jak získávají majetek a zase o něj přicházejí. Jak spousta lidí zbytečně umírá v mládí, nenaplněných. Jak lidé naslouchají jedněm vůdcům, aby je pak zase nahradili někým jiným. Jak vznikají přátelství a rozpadají se.
Vidíte, jak toužíme po věcech, aby byly tak, jak chceme. Jak se budují domy, chrámy, pyramidy a potom se to všechno zase drolí v prach. Jak proti sobě bojují naše ega. Jak se lidé zamilovávají a rozcházejí, jak se děti rodí, dospívají a umírají. Představuji si, kolik životů zbytečně vyhaslo nehodami a bojema v pravěku, středověku, novověku. Nebo i v příbězích Bible.
A když si představíte, že se na to díváte, a zároveň si uvědomíte, že jste součástí téhle hry. Že tím procházíte znova a znova a znova. Že každý život je jako jít znovu do školy, učit se tohle všechno, dělat stejné chyby a prožívat všechna ta dramata, která život přináší.
Když si tohle představíte, myslím, že v tom pohledu z vrchu na svět jako na samsáru je jistá protilátka a útěcha. Pomáhá nám to, abychom se tolik netrápili, když věci nejsou tak, jak si přejeme. Nebo když se nemáme dost rádi za to, jací jsme, nebo když se nám nedaří naplnit naše ambice. Vidíme, že nejsme jediní, nejsme první a co hlavně – není to pro nás poprvé ani naposled. Všechno, co se děje, když půjdeme do hloubky, souvisí s procesy a kauzalitou, která se táhne daleko do minulosti.
Na druhou stranu, vidění tohoto koloběhu v nás vytváří tlak na jednu věc: touhu dojít moudrosti a žít moudře. Protože nechceme žít hloupě a točit se donekonečna ve stejných chybách.
Cesta ven: Vznešená osmidílná stezka
V posledním článku jsme si představili Čtyři vznešené pravdy buddhismu:
Život je utrpení (neuspokojitelný).
Důvodem utrpení je naše toužení (žíznivost, tanhá).
Toto utrpení může skončit přerušením této žádostivosti.
Existuje cesta, která vede z utrpení.
Tou cestou je Vznešená osmidílná stezka. Záměr aplikovat na sebe praxi této stezky způsobuje pochopení čtyř vznešených pravd. Stezka má osm oblastí, ve kterých by se měl jednotlivec zlepšovat k nějakému ideálu. Omluvte prosím mé překlady, i v češtině se jednotlivé oblasti překládají různě:
Správný záměr a myšlení
Správná mluva
Správné jednání
Správné žití
Správné snažení
Správné uvědomění
Správné soustředění
Jednotlivé komponenty mají jistou logickou posloupnost. Nejdřív musím vidět svět správně, aby mi vznikl správný záměr, co ve světě dělat. Teprve když mám správný záměr, můžu správně mluvit – říkat slova, která jsou hodnotná a moudrá. Teprve když mám správný záměr, mohu správně jednat. Teprve když budu správně jednat, mohu žít správný život, a tak dál.
Správný pohled (Sammá Ditthi): Základní kámen
Right view – česky přeloženo jako správný pohled, správné vidění nebo správné pochopení – je první komponentou stezky. Dalo by se říct, že je nejdůležitějším základním kamenem, který vede k nirváně.
Vzpomínám si, když jsem byl v Malajsii v klášteře. Šel jsem s jedním z mnichů krmit štěňata, která někdo pohodil na hřbitově kousek od kláštera. Ten mnich mi tehdy řekl, že když čtu texty, ať se zaměřím na Right View. Říkal, že nejvíc o tom najdu okolo sté sútry v knize Majjhima Nikaya. A to je vlastně taky jediná Nikaya, kterou jsem si pak z Ameriky objednal.
To setkání s ním si pamatuji dodnes. Říkal jsem mu, že tam nebudu dlouho, že se vracím domů, protože se mi narodí syn. Měl jsem z toho radost. On se na mě podíval s takovým úsměvem Mony Lisy.
Není se čemu divit. Buddhův syn se totiž jmenoval Ráhula. A Ráhula znamená pouto. Buddha ho přímo pojmenoval jako toho, který ho poutá k rodině. A přesto od něj odešel. Podle tradice se Buddha před odchodem z paláce chtěl se svým právě narozeným synem rozloučit. Neučinil tak však, jelikož si byl jist, že kdyby svého syna spatřil, navždy by ho to k dítěti připoutalo, i k pomíjivým věcem.
Z toho mě, jako otce úplně mrazí, když si to představuju.
Nebezpečí iluze
Takže Right View, správný pohled. Buddha předpokládá, že náš život probíhá v iluzi. A že nemáme na svět správný pohled.
Proč je iluze nebezpečná? Protože se zdá skutečnou. To je její největší nebezpečí.
Iluze je mylný smyslový vjem. Je to stav, kdy nevidíme věci tak, jak skutečně jsou. Vidíme je jinak a myslíme si, že je to pravda. Důležité je říct, že každý z nás podléhá iluzím. Každý den. Neustále. Myslet si, že žijeme v pravdě a poznání, je u většiny z nás taky jen iluze. I kdybychom měli Nobelovu cenu a byli nejlepším fyzikem, myslím si, že těžko budeme chápat svět v celé jeho komplexitě.
Některé iluze jsou menší, drobné – iluze o našich politicích, partnerech, o trvalé hodnotě peněz, o tom, jak krásně někde bude. A některé jsou velké. My neznáme pravou povahu života a vesmíru. Jak dlouho si lidé mysleli, že Slunce obíhá okolo Země? Proč si myslet, že my o pár století později žijeme prosti všech iluzí?
Hezky o tom pojednává Platónovo podobenství o jeskyni, které jsem tady už určitě někdy zmiňoval. Doporučuji si ho přečíst. Platón popisuje, že jsme jako vězni v jeskyni, kteří se dívají na stíny na zdi. Ty stíny jsou jen odrazem ohně, ale pokud bychom nikdy neviděli nic jiného, mysleli bychom si, že to je realita. Cesta z hlubin jeskyně je cesta z iluze.
V buddhismu se pojem iluze vztahuje k mylnému přesvědčení, že hmotný svět a „já“ jsou něčím pevným a trvalým. Že v tomhle hmotném světě může tohle (vlastně neexistující) ego naplnit své potřeby a být šťastné. Buddha říká a buddhisté při pohřbech provolávají: „Anicca vata sankhara“ – Netrvalé jsou všechny věci světa.
Očistit cestu od zmatku
V buddhismu je jedna velmi důležitá doktrína, která říká, že vše ve vesmíru vzniká v závislosti na jiných věcech (vše je kauzální), a proto nic nemá vlastní, nezávislou existenci. Iluze trvalého já a iluze trvalého vnějšího světa jsou považovány za hlavní příčinu utrpení. Osvobození se od těchto iluzí je hlavním cílem praxe.
Účelem „správného pohledu“ je očistit svou cestu od zmatku, iluzí, nepochopení a klamného myšlení. Tedy zbavit se iluze o trvalém já, o tom, že není nic kromě tohoto života, že neexistuje samsára a že není cesty z toho ven. (A samozřejmě taky zbavit se iluze, že Buddha je šarlatán a to, co říká, jsou jen povídačky.)
V jiné z Nikájí, v Digha Nikaya, Buddha říká:
„A co je správný pohled? Poznání utrpení, jeho původu, ukončení utrpení a praxe, která vede k ukončení utrpení. Tomu se říká správný pohled.“
Správný pohled je tedy přijmutí čtyř vznešených pravd. Je to přijetí skutečnosti, že naše činy mají následky, smrt není konec a existuje karma – naše činy a přesvědčení mají následky i po smrti. Tedy že život není jen lineární cesta, kde bychom měli my (EGO) uspokojit všechny své touhy.
Škála kvality pohledu
Správný pohled má v Nikájích širší význam. Buddha u něj rozlišuje různé kvality. Můžeme mít jistý základní správný pohled a ten se může dále rozšiřovat. Čím méně iluzí o světě si zachovám, tím správnější pohled budu mít.
Představte si to jako škálu:
Základní správný pohled: Nezabiju někoho, abych ho okradl o zlatý peníz. (Taková ta moudrost, že bych jako Kain neměl zabíjet Ábela.)
Vyšší level: Přestanu toužit po naplnění touhy, která nevede k naplnění – třeba touhy mít drahého bavoráka. Nebo pochopím, že bych neměl nezdravě ulpívat na druhých lidech, protože se promění, jednou odejdou nebo zemřou.
Ještě vyšší level: Zcela pochopím Patičča samuppáda, což je poměrně složitá teorie o závislém vznikání všech věcí (Dependent Origination). Myslím, že tuhle teorii můžete pochopit teoreticky, ale pohled na svět člověku změní až zkušenostní moudrost, která může být výsledkem opravdu dlouhé meditativní praxe. Buddha mluví o Bhavana maya panna – až když uvidíte a prožijete pravdu o závislém vznikání všech věcí světa i svého vědomí skrze meditaci či vhled, teprve potom má sílu vás změnit. Pak bude kvalita vašeho správného pohledu výrazně vyšší, pokročilejší.
Co říká Majjhima Nikaya na život v iluzi?
V Majjhima Nikaya 117, v sútře The Great Forty (mimochodem, všechny tyhle sútry si můžete poslechnout v audioverzi od zesnulého malajsijského mnicha Dhammavuddha Thera na vbgnet.org), Buddha říká, že správný pohled (Right View) je:
Vidět karmu: Vidět, že akce mají svoje ovoce – i přes život. Špatný pohled je nevidět, že jsou dobré a špatné akce. Karma vipaka znamená příčina a následek.
Jiné vrstvy existence: Vidět, že jsou jiné vrstvy existence než jenom ta naše. Že existuje tento svět a jiný svět, kde někteří z nás mohou žít.
Realizovaní lidé: Vidět, že jsou lidé, kteří došli plného uvědomění (Buddhové), ale i světci, mniši – lidé s dobrým srdcem, realizovaní, žijící v pokoji. (Buddha tam dokonce odkazuje, že můžeme věřit lidem/mnichům, co žijí v askezi v lese. Je to vlastně indikátor toho, že mají Right View, protože se vzdali pokušení, které život ve společnosti přináší, a překonali touhu uspokojovat své toužení.)
Dále v Majjhima Nikaya, sútra 43, se správný pohled překládá jako moudrost. A důvodem správného pohledu (moudrosti) podle této sútry je:
Vidět věci tak, jak jsou.
Rozumět, že všechny věci, na kterých lpíme, nás zraňují.
Opuštění věcí, na kterých lpíme, opuštění touhy a prozkoumávání Dhammy.
Správný pohled je vidět věci tak, jak jsou. Klidně bych to přeložil jako moudrost. Moudrost, která nám umožní vidět, že světské věci, po kterých toužíme a na kterých lpíme, nám často více ubližují, než dávají.
Pokud tohle nevidíme, tak nemáme Right View. Podle Buddhy máme Wrong View. Což znamená, že žijeme v iluzi. A správný pohled získáme, až když nemáme žádné nesprávné pohledy. Nebezpečí špatného pohledu je ve špatném přemýšlení, které v absolutních rozměrech může vést ke špatným činům a způsobům života – k válkám, zabíjení, nenávisti, diskriminaci, sebevraždám...
Right View není něco, co máte nebo nemáte. Proměňuje se to stejně jako vše v tomto světě. Je to něco, na čem se dá pracovat a co se dá vyvíjet. Má to mnoho vrstev kvality.
A tou nejvyšší kvalitou je, jak řekl Thich Nhat Hanh, pohled – vhled do reality – který má sílu nás přenést z jednoho břehu na břeh druhý. Břeh svobody a plné realizace.
Pokračujte na své cestě
Poslechněte si podcast: Ponořte se do tohoto tématu v audio podobě v epizodě podcastu Iluze: Jak vidět věci, tak jak skutečně jsou?
Přečtěte si Karlaze: Karlaz: Cesta člověka, Karlaz: Posel je zprávou a Karlaz: Srdce poutníka jsou tři knižní průvodci, kteří vám pomohou najít odvahu a moudrost pro vaši cestu
Vydejte se na pouť: Stojíte před důležitým rozhodnutím? Procházíte obdobím velkých změn? Načerpejte inspiraci a klid během putování přírodou
Kompletní průvodce smyslem života: Desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte zdarma Kompletního průvodce smyslem života, kde najdete nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře