Jak nepromarnit život a proč je čas vaší nejcennější komoditou? (#10)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 5
„Čas jsou peníze,“ říkají kupci. Ale co je čas doopravdy? Je to jen série rychle mizejících vteřin, které se snažíme co nejefektivněji směnit za majetek a zážitky? Nebo je to něco mnohem hlubšího – řeka, která formuje naše životy a odhaluje, kým skutečně jsme?
V dnešním zamyšlení se vydáme do pouště za poutníkem Karlazem, abychom prozkoumali jednu z největších záhad lidské existence. Zjistíme, proč je pochopení času klíčem k tomu, jak nepromarnit život, a jak se naučit spravovat každý den, jako by měl být náš poslední.
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Čas jako nezastavitelná karavana
Když se vůdce karavany Manaf zeptal Karlaze, co je to čas, poutník ukázal na horizont a pronesl mocné podobenství.
„Čas je vytrvalou karavanou, která kráčí věčností. Na své cestě neodpočívá, ani na nikoho nečeká. Nezná laskavost a ani králův povel ji nezastaví. (...) Stejným tempem, kterým prvního dne vykročila, bude směřovat dál, aniž by se kdy zastavila nebo ohlédla zpět.“
Čas je podle Karlaze konstantní, nezastavitelná síla, která se pohybuje vpřed bez ohledu na naše přání. Ale není to jen pasivní plynutí. Čas je aktivní činitel, který násobí naše každodenní volby.
„Prohloubí, co je v tobě hluboké, a ještě sníží, co je nízké. Čas tvé každodenní volby sečte a vynásobí, aby je propsal do tvé duše.“
Představte si, že čas funguje jako ekonomický činitel, který všemu, co děláte, připisuje úrok. Malá neřest se časem může rozrůst v ochromující závislost. Drobný strach v paralyzující úzkost. Naopak odvážné rozhodnutí nebo dobrý návyk se časem složeně úročí a vyroste v mohutný strom síly a moudrosti.
Kam směřuje karavana času?
Manaf se tedy zeptal, kam tato karavana směřuje. Karlazova odpověď odhaluje hluboký kosmologický princip:
„Vrací se k tomu, kdo ji vyslal, aby podala svědectví o tom, kdo žil dobrý život a kdo žil život zlý.”
Tato myšlenka rezonuje napříč kulturami a věky. Buddhisté věří, že vesmír se rozpíná jako guma od svého počátku a až dosáhne svého maxima, vrátí se zpět do bodu, z něhož vzešel – je to univerzální princip pulzace, rozpínání a stahování.
Moderní fyzika tuto teorii zná jako Velký třesk a hypotetický Velký smrsk.V náboženském jazyce si můžeme Boha představit jako absolutní Jednotu, jeden bod, který explodoval do mnohosti – našeho roztříštěného světa. A čas je silou, která vše nese k nevyhnutelnému návratu zpět do této Jednoty, ke „Stvořiteli“, kde proběhne poslední soud. Egyptská mytologie zase zná příběh boha roztříštěného na tisíc kousků, které čekají na své znovusjednocení. Možná i my v sobě nosíme takový božský fragment, jiskru, která touží po návratu domů. Čas je v tomto pohledu konstantou, která nese svědectví o tom, jak jsme s touto jiskrou naložili.
Memento Mori: Jak nepromarnit život?
„Za sto let bude z tvého těla prach a za dvě stě už nebude jediného živého, který by si pamatoval, kým jsi skutečně byl,“ říká Karlaz. Toto uvědomění si vlastní smrtelnosti (memento mori) není morbidní, ale nesmírně osvobozující. Připomíná nám, že spousta věcí, kterým dnes přikládáme obrovskou váhu, je v perspektivě času naprosto bezvýznamná.
Tato pomíjivost nám dává urgenci. Nutí nás ptát se: Jak nakládám s touto vzácnou, neobnovitelnou komoditou? Karlaz proto radí provádět pravidelný „časový audit“:
„Pokaždé, když uplyne měsíc, proto usedni ve svém stanu a ptej se, jestli jsi svůj čas směnil za činnosti, které jsou důležité pro tvou cestu. Poznával jsi? Pracoval jsi? Byl jsi ctnostný? Podařilo se ti pokročit?“
Kolik času vám zbývá? Lekce o zlomené větvi
Nikdo z nás neví, kolik času mu na jeho kontě zbývá. Karlaz to Manafovi demonstroval tak, že vzal větev symbolizující sto let života, odlomil část pro pravděpodobnější dožití v poušti (osmdesát let), a pak zbytek rozlomil napůl. Jednu polovinu zahodil se slovy: „To je, co jsi už utratil.“ Druhou mu podal: „Tolik ti ještě pravděpodobně zbývá. Něco mezi ničím a čtyřiceti lety života.“
Právě vědomí této nejistoty a konečnosti může být tím největším motorem k plnému životu. Režisér George Lucas po téměř smrtelné autonehodě v mládí přehodnotil svůj život a natočil Hvězdné války. Steve Jobs, který dlouho žil s vědomím své nemoci, změnil svět technologií. Blízké setkání se smrtelností nás může probudit a přimět nás přestat odkládat to, co je skutečně důležité. Navíc je důležité si uvědomit, že ne všechen čas, který máme, má subjektivně stejnou hodnotu. U času může probíhat inflace i znehodnocení. Představte si, jakou hodnotu má jeden rok pro třicetiletého člověka plného sil a jakou pro osmdesátiletého, který je velmi nemocný. Stejně tak se hodnota času mění podle toho, jak ho prožíváme. Čas, kdy se radujeme a jsme zamilovaní, plyne jinak než čas naplněný smutkem nebo nemocí.
Jak pracovat s minulostí, přítomností a budoucností
Karlaz učí, že klíčem k moudrému nakládání s časem je správný vztah k jeho třem dimenzím.
Minulost jako skříň s nástroji: Minulost neexistuje jako místo, kam cestujeme. Je to soubor vzpomínek, které oživujeme v přítomnosti – a tyto vzpomínky jsou často nespolehlivé a přibarvené. Karlaz radí nahlížet do minulosti jen se záměrem, jako truhlář, který jde do skříně pro konkrétní nástroj, použije ho a skříň zase zavře. „Jen hlupák by se celý den přehraboval ve svých vzpomínkách. Minulost není směrem, kterým kráčíš.“
Budoucnost jako plán, ne jako únik: Budoucnost je třeba promýšlet a plánovat. Ale je třeba si hlídat, abychom nezůstali jen u snění. „Kdo pouze plánuje a hledí na to, co by mělo být, toho přítomnost zastihuje zasněného.“
Přítomnost jako jediná realita: „Přítomnost je, když nasloucháš. Ty i tvé vědomí žijete právě teď a tady... Dnešek je také branou k jakékoliv změně, kterou chceš pro svou duši vykonat.“ Minulost nás učí, budoucnost nás motivuje, ale život se odehrává pouze a jedině v přítomném okamžiku.
Času máme všichni dostatek na to, abychom prožili dobrý a velký život. Naše chybování spočívá v tom, že ho promarňujeme na nedůležité věci a říkáme, že jsme ho neměli dost. Nepromarnit čas, který máme, je to nejdůležitější rozhodnutí, které můžeme každý den udělat.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o metafoře času jako karavany a o tom, jak se naučit žít v přítomnosti? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou desátou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je duchovní cvičebnicí, která vám pomůže přemýšlet o vaší životní cestě v konečném čase, který vám byl dán. Je to průvodce, který vás naučí vážit si každého okamžiku. Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Cítíte, že vám život utíká pod rukama? Doprovázená pouť je příležitostí, jak se na celý den zastavit, vystoupit z neustálého spěchu, provést svůj „časový audit“ a ujasnit si, čemu chcete svůj drahocenný čas skutečně věnovat. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře