Jak se posunout v životě dál a proč je třeba opustit to, co vás drží na místě? (#9)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 4
Slyšíte někdy tichý, ale neodbytný vnitřní hlas, který vám našeptává, že je čas na změnu? Hlas, který říká, že místo, kde právě stojíte – ať už je to úspěšná kariéra, dlouholetý vztah nebo pohodlný životní styl – je pouze etapou, nikoli konečným cílem? A cítíte zároveň, jak se celé vaše bytí brání, jak vaše mysl předkládá tisíc a jeden důvod, proč zůstat a nic neměnit? Kak se posunout dál?
Tento vnitřní boj je jedním z nejhlubších lidských dilemat. Je to střet mezi touhou po růstu a strachem ze ztráty. Starý poutník Karlaz nás učí, že klíčem k vítězství v tomto boji je pochopení jednoho ze základních zákonů vesmíru: vše je pomíjivé.
Dnes se ponoříme do jeho osobního příběhu a objevíme, proč je umění neulpívat na pomíjivém tou nejtěžší, ale zároveň nejpotřebnější dovedností pro každého, kdo se chce v životě skutečně posunout dál.
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Vnitřní hlas volá po změně. Jak se posunout dál?
Karlaz nebyl vždy jen moudrým poutníkem. V mládí byl úspěšným obchodníkem s látkami. Vybudoval prosperující podnik, měl spolehlivé zaměstnance a jeho jméno znali lidé z celého kraje. Právě ve chvíli, kdy byla nejtěžší práce hotova a on si mohl začít užívat plodů své práce, začal slýchat onen vnitřní hlas.
„Karlazi, zde není místo, kde bys měl složit hlavu. Je to pouze etapa, kterou procházíš na své cestě. Neusedej tu, nebo se proměníš v kámen.”
Tato metafora, inspirovaná, varuje před ustrnutím.
Hrdina na své výpravě nesmí ustrnout a usednout na kámen, jinak sám zkamení – zastaví se, ztratí svou vůli, svůj záměr a schopnost se posouvat. Karlaz pochopil, že jeho úspěch, ačkoliv se zdál být cílem, je jen dočasnou zastávkou.
Proč je tak těžké opustit jistotu?
Přestože slyšel volání, odejít bylo nesmírně těžké. Uchýlil se proto do samoty v Galileji, aby si vše promyslel. A tehdy začal skutečný boj – boj s vlastní myslí.
„Z nejhlubších slují se sbíhali démoni a přinášeli mi myšlenky, proč úspěšný podnik neopouštět a proč je nutné setrvat za každou cenu. (...) Z přátel dělaly nepřátele a zlato stavěly nad důležitost cesty. Vyhrožovaly chudobou a strádáním. Volaly, ať jsem sobecký za dva, abych měl dost peněz a postaral se o nenarozeného syna.“
Toto je dokonalý popis racionalizace. Naše mysl, ve snaze ochránit nás před nebezpečím neznáma, začne produkovat armádu logických a praktických důvodů, proč zůstat v bezpečí. Je to projev pudu sebezáchovy. Ale Karlaz pochopil, že tito „démoni“ ho jen straší a snaží se ho přimět, aby vystavěl přehradu proti přirozenému toku života – přehradu, která by jednoho dne byla stejně protržena.
Hlas nad cestou: Pochopení principu pomíjivosti (Anicca)
V hluboké meditaci, kdy se Karlaz třásl pod náporem vlastních strachů, k němu promluvil „hlas toho, který stojí nad cestou“. Jeho slova, inspirovaná moudrostí Bhagavadgíty, mu odhalila podstatu reality:
„Uvolni sevření své pěsti, držíš v ní jen vzduch. Co skutečně ztrácíš? Všechno, co máš, ti bylo dáno. Když ses narodil, nic jsi s sebou nepřinesl. Když zemřeš, nic si neodneseš. Všechno, co dnes nazýváš moje, bude zítra jiného a pozítří dalšího.“
Tato myšlenka je jádrem mnoha duchovních tradic. Buddhisté mají pro tento princip slovo Anicca – vše je netrvalé, vše plyne. Jejich pohřební zpěv začíná slovy Anicca vata sankhara („netrvalé je vše, co je složené“), aby zdůraznili, že štěstí, za kterým se ženeme, se časem promění v utrpení, pokud na něm lpíme. Auto zrezne, krása zestárne, vztahy se promění. Vše, co vzniká, je předurčeno i zanikat. Snažit se tento proces zastavit je jako snažit se udržet vodu v proutěném koši.
Umění opustit: „Nemůžete získat něco, co nemáte, aniž byste se vzdali toho, co máte“
Toto poznání dalo Karlazovi sílu. Uvědomil si, že není majitelem svého podniku, ale jen dočasným správcem díla, které bude žít dál svým vlastním životem.
„Přijal jsem, že ne každé dílo, které započnu, bude dokončené hned, anebo mnou.“
Toto je nesmírně osvobozující myšlenka pro každého, kdo má pocit, že je ve své práci či projektu nenahraditelný. Váš otisk zůstane, ale dílo musí pokračovat dál, možná jinou cestou a s jinými lidmi.
A tak Karlaz předal dvé dílo a v tichu odešel. Zakázal si ohlížet se zpět, protože věděl, že paměť je selektivní a z dálky by se mu jeho staré království mohlo zdát lákavější, než jaké ve skutečnosti bylo. Vykročil do pouště, do neznáma, s vědomím jedné zásadní pravdy, která platí pro každou životní změnu: Nemůžete získat něco, co nemáte, aniž byste se vzdali něčeho, co máte.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o Karlazově vnitřním boji a o filozofii pomíjivosti? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou devátou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je duchovní cvičebnicí, která vám pomůže přemýšlet o vaší životní cestě. Najdete v ní hlubší vhledy do umění opouštět a nacházet odvahu pro nové začátky. Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Cítíte, že vás vnitřní hlas volá dál, ale strach a pochybnosti vás drží na místě? Doprovázená pouť je bezpečným prostorem, kde můžete prozkoumat své „démony“, naslouchat svému skutečnému volání a najít odvahu udělat první krok do neznáma. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře