Vztah k penězům: Jak ho správně nastavit?
Aktualizováno: 2. 10.
Peníze jsou jedno z mála témat, o kterém se mluví hůř než o smrti. Přitom se jich týká skoro každá starost, kterou nosíme.
Peníze. Téma, které hýbe světem, ale o kterém se často stydíme mluvit. Je jedním z největších zdrojů naší úzkosti i touhy. Je špatné chtít být bohatý? A jak si vlastně máme vyřešit svůj vztah k penězům, aby nám sloužily, a ne abychom my sloužili jim? Může bohatý člověk kráčet po dobré duchovní cestě?
Peníze nejsou tabu. Místo jejich odmítání je lepší brát je jako neutrální nástroj. Něco jako oheň, který vám může pomoct, ale bez správného přístupu se spálíte. Žít bez peněz totiž zvládne málokdo. Později v článku si ukážeme pár příkladů, které zmiňuje poutník Karlaz, a vysvětlíme si, proč má smysl naučit se s penězi pracovat bez zbytečných předsudků.
Proč se o penězích tak těžko mluví
Zeptejte se známého, nebo kolegy v práci, kolik bere. Většina lidí se v tu chvíli zatvrdí, i když jde o dobrého kamaráda. Přitom stejný člověk vám bez problémů poví o rozvodu nebo o nemoci.
Souvisí to se třemi věcmi:
Peníze jsou skryté hodnocení. Kolik vyděláváte a vlastníte, se snadno čte jako to, jakou máte hodnotu (net-worth/self-worth). Není to pravda, ale cítí se to tak, a proto se o tom mlčí.
Většina z nás si o penězích nese něco z dětství. Děti si nepamatují, kolik rodiče vydělávali. Pamatují si atmosféru doma. Jestli se o penězích mluvilo klidně, nebo jestli kolem nich panovalo dusno. Jestli byly zdrojem bezpečí, nebo napětí. Ten vzorec si pak neseme dál, buď tím, že ho kopírujeme, nebo tím, že děláme přesný opak.
Stud, který může jít oběma směry. Stydíme se, že máme málo. A překvapivě často i za to, že máme dost.
Proto pak nemluvíme o penězích ani sami se sebou, takže nevíme, co si vlastně myslíme.
Peníze jako energie a co se za ně dá koupit
Pro mě bylo v životě hodně užitečné, když jsem si ve financích začal dělat pořádek. Bylo mi asi 28. Začal jsem věnovat pozornost tomu, za co utrácím. Zvykl jsem si držet větší rezervu a porozuměl věcem, které mi nikdo nevysvětlil. Co je inflace. Co je složený úrok. Jaké jsou možnosti, jak si hodnotu peněz ochránit. Za co stojí utrácet. S přijetím odpovědnosti přišla i částečná úleva a určitě to byl krok k většímu prožitku svobody.
Peníze pro mě jsou energie. A jejich největší síla je v tom, že se za ně dá koupit čas. To znamená, že nejvyšší hodnota peněz je pro mě svoboda. Možnost věnovat se věcem, které mi dávají smysl, i když nemají okamžitou finanční návratnost a ten čas mi nikdo nezaplatí. Čas s dětmi. Psaní knih. Putování s druhými. Tvoření na chatě u řeky a studium věcí, které mě fascinují.
Svoboda nakládat s mým časem pro mě má větší hodnotu, než nové auto. Neříkám, že by to tak měl mít každý. Spíš, že pro každého je prospěšné porozumět svému vztahu k penězům a svým prioritám v životě.
Co o vás prozradí váš bankovní účet?
Pojďme se podívat, co o penězích říká moudrý poutník Karlaz. Jeho první rada je překvapivě jednoduchá. Neříká nám, abychom mincemi opovrhovali, ale abychom je pečlivě prozkoumali.
„Zkoumejte, za co je utrácíte, protože v tom naleznete mnoho pravdy o tom, co je pro vás důležité a jak jste porozuměli životu.“
Toto je nesmírně silný nástroj pro sebepoznání. Váš bankovní výpis je upřímnějším zrcadlem vašich skutečných hodnot než jakékoliv novoroční předsevzetí. Podívejte se na své výdaje za poslední měsíc. Kam vaše peníze a tedy vaše životní energie skutečně proudí? Do zážitků, nebo do věcí? Do vzdělání, nebo do rozptýlení? Do úspor? Do péče o druhé, nebo jen do vlastního pohodlí? Odpověď může být nepříjemná, ale je to první krok k tomu, abyste si svůj vztah k penězům začali vědomě utvářet. Fajn může být používat některou z aplikací, kde si můžete několik měsíců sledovat všechny údaje.
Poutníkův průvodce financemi: 4 principy pro zdravý vztah k penězům
Karlaz nenabízí složité finanční strategie, ale jednoduché, etické principy, které pomáhají udržet peníze na správném místě. Jako sluhu, nikoli pána.
1. Vydělávejte poctivě
Když se ho obchodnice zeptala, jak má vydělávat peníze, aby neškodila své duši, jeho odpověď byla přímá: „Nelži a neprodávej svůj nábytek jako něco, čím není.“ a „Pak neupírej svým zaměstnancům dobrou mzdu, jen abys sama mohla utrácet za drahé oblečení.“ Základem zdravého vztahu k penězům je čisté svědomí při jejich získávání.
2. Utrácejte vědomě
Karlaz varuje před několika pastmi, do kterých snadno padáme:
Život na dluh: „Neutrácejte peníze, které jste ještě nevydělali.“ Půjčovat si na zbytečnosti je forma otroctví.
Pletení si ceny a hodnoty: „Cenu určuje obchodník, ale co je hodnotné, si určujete vy sami.“ Stará Fabie vás může odvézt z bodu A do bodu B stejně jako nový Mercedes. Nenechte se zmást leskem věcí.
Hledání obdivu: „Nebuďte z těch, kteří utrácejí, aby získali obdiv druhých.“
Otroctví pohodlí: „Nepotřebujete ani zbytečné pohodlí polstrovaných křesel. Jen by z vás udělaly slabochy, kteří se štítí náročných cest.“ Přílišný komfort oslabuje naši odolnost, mohou se z vás stát pomyslní Eloiové z knih Stroj času.
3. Spořte moudře (a trénujte svou vůli)
Pro ty, kteří mají málo, má Karlaz jednoduchou radu: „Spoř více a utrácej méně.“ Nejde jen o vytvoření finančního polštáře. Spoření je především tréninkem vůle. Je to praktické cvičení v odkládání okamžitého potěšení pro dlouhodobější cíl.
Tuto schopnost dokonale ilustruje slavný „marshmallow experiment“. Malé děti byly postaveny před volbu: sníst jeden bonbon hned, nebo počkat dvacet minut a dostat dva. Většina dětí pokušení neodolala. Co je však fascinující, je, že výzkum byl dlouhodobý. Děti, které dokázaly odložit potěšení a počkat na větší odměnu, byly v dospělosti v životě prokazatelně úspěšnější. Tato korelace ukazuje, jakou obrovskou cenu má na životní cestě sebeovládání, kázeň a síla vůle – vlastnosti, které spořením aktivně trénujeme.
„Úspory ovlivní způsob, kterým se díváte na svět, tón, kterým promlouváte, i rychlost vaší chůze. Člověk, který nikdy nic neušetří, musí stále spěchat.“
Úspory vám koupí tu nejcennější komoditu: čas. Čas zastavit se, nadechnout se a zeptat se: Jdu po správné cestě? Co je můj skutečný dar světu? Kdo má našetřeno, nemusí brát první práci, která se mu nabídne. Může si dovolit hledat své skutečné poslání.
4. Poznejte limity bohatství a objevte sílu štědrosti
Karlaz zároveň varuje před tím, aby se spoření stalo smyslem života. Peníze přinášejí užitek jen do určité míry. Jakmile jsou naplněny základní potřeby, další hromadění už štěstí nepřináší. Tato myšlenka není jen filozofií, ale je podložená i výzkumy. Práce nositele Nobelovy ceny Daniela Kahnemana například ukázala, že emoční pohoda a pocit štěstí skutečně rostou s příjmem, ale jen do určité hranice. V amerických podmínkách byla tato hranice stanovena na přibližně 75 tisíc dolarů ročně (zmiňoval v rozhovoru se Samem Harrisem). Jakmile jsou základní potřeby komfortně zajištěny, další peníze už k našemu každodennímu pocitu štěstí přispívají jen minimálně.
Aktualizace: Sám Kahneman závěr o 75 000 dolarech v roce 2023 upřesnil ve společné práci s Matthewem Killingsworthem a Barbarou Mellersovou.
Ukázalo se, že u většiny lidí pohoda s příjmem roste dál. Zploštění se potvrdilo jen u nejméně šťastných zhruba dvaceti procent (Killingsworth, Kahneman & Mellers, 2023, PNAS). Což je vlastně přesnější formulace toho, co Karlaz říká. Peníze umí vyřešit problémy, které způsobuje jejich nedostatek. Na ty ostatní jsou krátké.
„Nevytvářejte zbytečné úspory pro starce, kteří sice dožijí v pohodlí, ale před smrtí zapláčou, že vlastně nikdy skutečně nežili. (...) Uvnitř máte poklady, které jsou ještě vzácnější než zlato.“
Jak se tedy chránit před tím, aby nás bohatství neproměnilo v kámen? Karlaz nabízí ten nejlepší protijed: štědrost.
„Kdo dává, ten sám získává.“
Darování není ztráta. Je to investice do pokladu, který si s sebou odnesete i za hranice tohoto života. A nemusí to být jen peníze. „Kdo nemůže dát peníze, tak ať dá kus sebe, svého času, soucitu nebo zkušenosti. To má ještě větší váhu než peníze.“
Řešíte peníze?
Jaký je vás vztah k penězům? Máte jich přebytek, nebo nedostatek? Přemýšlíte jak s nimi smysluplně nakládat? Pojďte to prozkoumat do bezpečného prostředí individuálního rozhovoru. Terapeutické putování je jeden den chůze. Beze spěchu, bez hodnocení, jen vy a já.
Kdy peníze nejsou o penězích
Někdy se dá dodržet všechny čtyři principy a přesto to nefunguje. Úzkost zůstane, i když je na účtu dost, a nutkání utrácet se vrací, ať si dáte jakýkoli rozpočet.
To bývá znamení, že peníze v tu chvíli zastupují něco jiného.
Peníze jako bezpečí. Kdo vyrostl v nejistotě, může spořit dlouho po tom, co je zajištěný, a stejně nemá klid. Není to o částce, protože ta částka nikdy nebude dost velká na to, aby vyléčila starý strach. Občas to může být i náhrada, za chybějící projevy rodičovské lásky v dětství.
Peníze jako hodnota. Když si člověk plete výdělek s tím, jaká je jeho skutečná hodnota jako lidské bytosti. Každý pokles příjmu pak bolí víc, než by měl.
Peníze jako náhrada. Utrácení, které přijde po hádce, po zklamání nebo z frustrace, je podobné používání návykových látek. Není to finanční téma, ale duševní.
Peníze jako kontrola. Tohle je ve vztazích téma, o kterém se mluví hůř než o sexu. Existují vztahy, kde jeden vydělává a dotuje život obou výměnou za kontrolu ve vztahu. Druhý se pak může stát finančně nesvobodným, ale když si po letech uvědomí, že z toho chce pryč, může pro něj být těžké se na trhu uplatnit. Zároveň rozdílný vztah k penězům přitom patří k nejčastějším zdrojům dlouhodobých konfliktů a je vhodné je ve vztazích ošetřit a správně si nastavit vzájemná očekávání.
Pokud vám něco z výše uvedených bodů přijde povědomé, je dobré vědět, že je možné, že to žádná finanční rada nespraví. Rozpočet nevyřeší strach a spořicí aplikace nevyřeší stud. Tady začíná jiná práce, ta, ve které se člověk ptá, kdy ten vzorec vznikl a čemu původně sloužil. Někdy stačí si to pojmenovat nahlas, jindy je na místě terapie.
Nejčastější otázky (FAQ)
Je špatné chtít být bohatý?
Peníze nejsou ze své podstaty dobré ani zlé. Jsou nástroj, u kterého záleží na tom, jak jsme k němu přišli a k čemu ho používáme.
Kolik peněz je dost?
Výzkum ukazuje, že peníze spolehlivě řeší problémy, které způsobuje jejich nedostatek. Nad tou hranicí jejich přínos slábne, ale nemizí úplně. Praktičtější otázka zní, co konkrétně od nich čekáte.
Proč mám pořád strach o peníze, i když mi nechybí?
Protože peníze často zastupují něco jiného, nejčastěji bezpečí. Kdo vyrostl v nejistotě, může být zajištěný a klid stejně nemít, protože ta částka nikdy nebude dost velká na to, aby vyléčila starý strach.
Jak poznám svůj vztah k penězům?
Nejrychleji z bankovního výpisu za poslední měsíce. Ukazuje, kam skutečně proudí vaše životní energie, a bývá upřímnější než jakékoli předsevzetí.
Proč mě utrácení uklidňuje?
Protože v tu chvíli neřešíte, co chcete mít, ale zbavení se nepříjemného pocitu. Bývá to po hádce, po zklamání nebo z nudy. Rozpočet to nespraví, protože problém není ve výdajích.
Co se dá za peníze koupit nejcennějšího? Čas. Možnost věnovat se věcem, které dávají smysl, i když se za ně neplatí. V tom je podle mě jejich největší hodnota.
Chcete si promluvit o svém vztahu k penězům? 🌿
Co ve vás peníze vyvolávají? Trápí vás téma financí? Hledáte jaký postoj k penězům zaujmout? Pojďte to prozkoumat do bezpečného prostředí. Terapeutické putování je jeden den chůze. Beze spěchu, bez hodnocení, jen vy a já.
Pokračujte na své cestě
Poslechněte si podcast: Ponořte se do podobných témat v audio podobě na Spotify.
Přečtěte si Karlaze: Tři knižní průvodci, kteří přinášejí nadčasovou moudrost původních filosofických a duchovních textů.
Kompletní průvodce smyslem života: Hlavní rozcestník pro desítky životních témat, která dohromady tvoří mapu k sobě samému.
PhDr. Tomáš Gavlas
Jsem průvodce, terapeut ve výcviku a autor knih Karlaz. Zajímá mě lidská duše a její cesta k naplněnému životu. Terapeuticky doprovázím druhé na jejich osobních cestách. Další inspiraci a rozhovory sdílím ve svém podcastu. Více o mně najdete na stránce Těší mě.
Komentáře