Jak najít své životní poslání a naplnit ho? (#29)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 7
Mám rád heslo "Always be closing." Rád věci dokončuji. Je to něco, co jsem se naučil na poutích – pokusit se vždycky dojít až do konce. Ono je totiž hrozně jednoduché mít inspirativní myšlenku a v euforii něco nového začít. Novou pouť, nový projekt, novou knihu, nový vztah. To jde samo.
Ale dokončit to? Být trpělivý, každý den se k tomu vracet, i když nadšení opadlo? To je výrazně těžší. Vyžaduje to oběť – často našeho času, pohodlí, peněz a spánku.
A právě proto je tak důležité dělat v životě hlavně věci, které nám přinášejí smysl.
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Ne štěstí, ale smysl
"Co je štěstí? Muška jenom zlatá." Štěstí je pomíjivé a netrvalé. Štěstí není dobrý cíl. Proč? Protože pokud dělám něco jen proto, abych byl šťastný, nikdy tomu nedokážu skutečně obětovat.
Naopak věcem, které mi dávají smysl, dokážu obětovat mnohem víc. Student medicíny se obětuje studiu, protože mu dává smysl pomáhat lidem. Matka samoživitelka si najde druhou práci, aby uživila své dítě. Někdo se podrobuje šest let náročné askezi, aby došel k poznání.
Pokud dělám něco, o čem jsem v hloubi duše přesvědčený, že bych to měl dělat, dokážu překonat etapy, kdy šťastný nejsem. Nebude mi vadit, že tím ztrácím svůj život, protože dělám to, co mi dává největší smysl. V životě je proto dobré mít kompas nastavený vždy směrem ke smyslu a něčemu, co mě přesahuje.
Co je smysl života?
Karlaz nevěří, že na to existuje univerzální odpověď.
„Eliáši, říkáš, že přemýšlíš o smyslu, ale smysl není myšlenkou, ale součtem rozhodnutí, která uděláš, a práce, kterou vykonáš...Pokud k tobě přichází otázka o vlastním směřování, není pro ničí jiný prospěch než pro tvůj vlastní. Život bude mít takový smysl, jaký mu dáš sám. Okolnosti, do kterých ses narodil, nejsou podstatné. Každý, koho jsem poznal, byl něčím obdarován a něčím jiným znevýhodněn. V tomto světě jsi hercem, a pokud jsi byl vržen do role, která začíná v chudobě, nech ji začít v chudobě. Pokud je rolí krátkou, přijmi její krátkost. Není důležité, jestli ses narodil chromým chudákem nebo zdravým boháčem. Důležité je zvolit, jak směníš dny, které ti zbývají.”
Tohle je zásadní. Smysl života nakonec asi není nic jednoznačného jako rodina, práce nebo peníze. Otázka po smyslu života je položena vám. Každý den vám zní v uších: Co chceš? Co uděláš s tím životem, který máš? Co uděláš s dneškem? Kam se vydáš?
Smysl života je vaše odpověď na tuto otázku. Smysl života je součtem vašich rozhodnutí a práce, kterou za života vykonáte. Kdo smění svůj život za vydělávání peněz, jeho smyslem budou peníze. Kdo ho smění za péči o druhé, jeho smyslem bude péče.
Rouhání proti vlastnímu poslání
Karlaz promlouvá k lidem ve městě podobném New Yorku, symbolu svobody. Volá na ty, kteří svou svobodu promarňují:
„Volám vás, kteří jste líní a ze znuděné zvědavosti usedáte do pohodlných sedadel tohoto divadla. Místo toho, abyste zahráli svou roli, jen přihlížíte... Žijete jen pro komedii, víkendy a dovolené, které jsou vysvobozením od něčeho, co nenávidíte. Já vám ale říkám, že můžete mít třeba všechen volný čas, ale přesto nebudete šťastní. Nebudete se uskutečňovat, nestanete se samostatnými, nepoznáte svou sílu...“
A pak řekne možná nejdůležitější větu z této promluvy:
„...rouhání se vlastnímu poslání je provinění, které těm, kteří o něm vědí, nebude odpuštěno.“
Tato myšlenka, kterou znal i Nietzsche, je přímým odkazem na Matoušovo evangelium: „...každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.“ (Mat 12,31)
Proč je toto ten jediný neodpustitelný hřích?
Co je Duch svatý? Duch je jedna z postav svaté trojice, je to tedy jedna boží podoba. Otec a Syn jsou postavy, které si dokážeme představit docela dobře. Poslední člen trojice Duch zůstává poměrně abstraktní - a těžko se představuje. V Bibli je symbolizován jako vítr, dech (pneuma – stejné slovo jako duše), holubice (“Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice” Luk 3,15) nebo světlo (“Bůh nás povolal „… ze tmy ke svému podivuhodnému světlu“ 1Pet 1,18). V knize Genesis čteme „Tehdy Hospodin Bůh… vdechl do jeho chřípí dech života; tak se stal člověk živou bytostí“ (Gn 2,7) Duch je také popisován jako paraklétos – „ten, kdo je nám po boku, aby nám pomáhal.“
Je to vnitřní hlas, inspirace, Sokratův daimonion, naše svědomí. Je to průvodce, který nám dodává odvahu a vede nás na naší cestě.
Pokud je Duch svatý nostelem tohoto vnitřního volání, pak rouhat se proti němu znamená vědomě odmítnout své vlastní poslání. Znamená to slyšet své vedení, inspiraci, znát svou pravdu, vidět svou cestu – a přesto ji z lenosti, strachu nebo chamtivosti nenásledovat.
Znamená to zradit sám sebe.
To je to největší provinění, protože je to odmítnutí daru života, odmítnutí vykoupení. Zní to dost brutálně, protože následování Ducha a Daimonion přineslo Ježíšovi i Sokratovi tragický osud (smrt). Jak řekl papež Jan Pavel II., o podobě tohoto rouhání „... Jde spíše o odmítnutí přijmout spásu, kterou člověku nabízí Bůh, a to skrze Ducha Svatého“
Jak najít své životní poslání? (A co když ho neznám?)
Karlaz tedy rozlišuje mezi prací (název firmy, pozice, plat ...) a posláním (něco, k čemu jsme povoláni, co nás přesahuje). Poslání definuje dvěma body:
Není to pouhé sledování příkazů, ale objevování perly, kterou v sobě nesete.
Je to zábava, kterou bereš vážně.
A jak se o své životní poslání starat? „Odstraň vše, co by mu mohlo ublížit.“ Pokud se rozhodujete jen proto, aby byla práce snadná, dobře placená nebo abyste získali obdiv, svému poslání ubližujete. Zůstat v práci, kterou nenávidíte, je dvojí hřích: „Upíráte možnost naplnění sobě, ale i druhému, který by ji mohl dělat s láskou.“
Ale co když žádný hlas neslyšíte? Co když nevíte, k čemu jste povoláni?
„Nečekej, že své poslání objevíš hned napoprvé. Buď trpělivý a jdi do světa. Hledej. Rozšiřuj si obzory a uč se. Tvá duše je hladová po zkušenostech... Během cesty pozoruj své myšlenky. Vždy, když k tobě přijde nějaká, která s tebou bude přetrvávat, zeptej se jí: Jsi to ty? Jsi moje myšlenka, nebo patříš někomu jinému?”
Nesrovnávejte se. Jste nádoba na smetí? Buďte ta nejlepší.
Jak najít své životní poslání? Největší pastí při hledání poslání je dívat se ven místo dovnitř. Dnešní svět je plný ideálů – Elon Musk, influenceři na Bali, YouTubeři v mercedesech. Je snadné chtít to, co mají oni. Ale to je srovnávání.
„Říkám vám, ať se při hledání s nikým nesrovnáváte, protože pak nebudete svůj poklad hledat uvnitř, ale venku... Ptejte se, co je ve vašich rukou, co vám bylo dáno a co s tím děláte... Šlechtěte to, co je ve vašich rukou, ať se vám to zdá jakkoliv maličké. Vaše poslání nemusí být tak velké, jak jste si představovali.“
Každý máme jiný úkol. Karlaz používá metaforu těla: „Pokud si ale ruka začne myslet, že by měla být okem a nos patou, jak takové tělo může fungovat?“ Stejně tak Nový zákon mluví o hrnčíři: „Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci? Ze stejné hroudy může udělat jednu nádobu na ozdobu a druhou na smetí.“ Smysl má přece nádoba na ozdobu i nádoba na smetí. Není nic špatného na tom být tou nejlepší nádobou na smetí. Důležité je přijmout, co je ve vašich rukou.
Ježíš, když říká - následuj mě, tím neříká ať žijeme stejný život jako on a skončíme na Golgotě. Volá nás ať žijeme svůj život stejně naplno jako žil on, ať se necháme vést Duchem stejně, jako se jím nechal vést on.
Když jsem v roce 2017 putoval okolo Galilejského jezera, potkal jsem tam na úpatí hory Arbel mladého kluka. Pocházel z bohaté rodiny, ale s naprostou jistotou mi řekl, že jeho posláním je být pastevcem krav. Nebyl to hloupý ideál, on o tom básnil, věděl jak o krávy pečovat, co potřebují a znal všechny detaily. Nebyl to bláhový sen, ani útěk od něčeho. Toužil po tom, celým svým tělem, myslí i duší. Přišlo mi krásný, že našel to své a že někdo by se za to třeba styděl, ale on s jistotu řekl, ne prostě budu pást krávy.
Karlaz odpovídá i na otázku- A pokud je mé poslání příliš těžké? Začněme malými krůčky. „Pokud nenakrmíte sto hladových krků, nakrmte alespoň jeden.“
A pokud vám v životě bylo dáno mnoho? Pak pamatujte na slova z Lukášova evangelia: „Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.“ Pro vás je úkol těžší. Jak říká Karlaz: „Od tebe je očekáváno, že každé ráno vstaneš a čajovou lžičkou se pokusíš vyndat všechnu vodu z oceánu.“
Závěr: Poslání poutníka
Naše poslání se navíc může měnit. Jak se mění poutník a postupuje na cestě dále, může se měnit i jeho cíl. Proto musíme být neustále vědomí a ptát se sami sebe, jestli jsme stále na správné cestě, vědomi našeho záměru.
Celá Cesta člověka, směřuje k tomuto jedinému bodu. K přijetí poslání, které nám bylo dáno. Karlaz to na konci shrnuje v posledním poselství Eliášovi:
„Eliáši... snažil jsem se žít co nejsmysluplněji. Měl jsem na zřeteli cíl, pro který jsem byl povolán, a neodbíhal jsem ke zbytečnostem, které mě od něj odváděly. Od poutníka je vyžadována tvrdá práce... My, kteří jsme k tomu povoláni, proto opouštíme teplo svých domovů. Pochybujeme, ale přesto odcházíme do světa, abychom naplnili výzvy, které na nás čekají....A stejně jako jsem se staral já o to, co je mé, starej se i ty o to, co je tvé. Buď na své cestě odvážný změnit věci, které změnit můžeš, silný, abys dokázal přijmout ty, které změnit nemůžeš, a moudrý, abys uměl odlišit jednu od druhé. Hledej, kudy vede cesta. Hledej poslání, které tě bude přesahovat... Ujmi se své perly a dovol tomu, který stojí nad tebou, aby tě vedl a ty jsi na konci mohl vykřiknout, že jsi prožil dobrý život.“
Přeji Vám, ať jste v hledání a naplňování svého životní poslání trpěliví. ❤️
Pokračujte na své cestě
Děkuji vám, že jste se mnou došli až sem. Tímto dílem končí série o 29 životních tématech z knihy Karlaz: Cesta člověka. Ale když jedna věc končí, nová začíná. A vaše cesta teprve začíná.
Kompletní průvodce smyslem života: Rozcestník pro desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte je zdarma a najděte nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
Poslechněte si podcast: Ponořte se hlouběji do tohoto tématu a poslechněte si celou dvacátou devátou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka. Toto bylo finální zamyšlení. Pokud vám ale některé téma uteklo nebo si chcete připomenout celou cestu, poslechněte si všech 29 dílů
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je plná podobných zamyšlení, která vám pomohou navigovat klíčovými životními rozhodnutími. Je to průvodce, který vám pomůže najít odvahu a moudrost pro vaši cestu Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Skutečná cesta se musí ujít. Pokud cítíte volání vydat se na cestu a hledat své vlastní poslání, doprovázená pouť je místem, kde můžete začít. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře