Jak získat skutečnou moudrost? (#17)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 5
Máte pocit, že toho hodně víte, přečetli jste spoustu knih, absolvovali kurzy, ale přesto se ve vašem životě nic zásadního nemění? Že ostříte sekeru, ale žádné stromy nekácíte? V dnešním informačně přesyceném světě je snadné zaměnit znalosti za moudrost. Ale skutečná moudrost, ta, která proměňuje život, nepřichází jen z knih. Přichází ze zkušenosti.
V dnešním zamyšlení nás starý poutník Karlaz provede třemi stupni poznání. Na příběhu vládce Alexandra a jeho upadajícího města nám ukáže, proč základní vzdělání nestačí, proč ani hluboké studium není konečným cílem a jak získat skutečnou moudrost tím, že své poznání přeneseme do praxe.
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Každý má svou filozofii (i ten, kdo o ní neví)
Karlaz přijíždí do hliněné kasby (pouštního města), jejíž vládce Alexandr si zoufá nad stavem svého lidu. Lidé jsou zaostalí, propadlí alkoholu a falešným modlám. Alexandr jimi pohrdá: „Jsou to jen hlupáci, kteří nemají žádnou filosofii.“
Karlaz ho však opravuje:
„Pleteš se, pane. Stejně jako ty, i oni věří tomu, k čemu je dovedlo jejich poznání. I ten nejzaostalejší pomatenec v poušti má vlastní filosofii, kterou si vykládá svět okolo sebe a smysl svého života v něm.“
Karlaz zde používá slovo „filozofie“ ne ve smyslu akademické disciplíny (původně „láska k moudrosti“ – filia sofia), ale v jeho modernějším významu: jako způsob přemýšlení a přistupování ke světu. Každý z nás má nějakou filozofii, soubor přesvědčení, podle kterých se rozhodujeme a žijeme, i když si to neuvědomujeme. Problémem obyvatel kasby není, že nemají filozofii, ale že jejich filozofie je nízká a vede je k sebedestrukci.
První stupeň poznání: Naplňte mysl „čistou vodou“ (Síla základního vzdělání)
Jak tedy změnit filozofii lidí? Jak do nich dostat moudrost? Karlaz radí začít od základů:
„Do prázdné lidské mysli snadno vniknou splašky, které se valí ulicemi. Pokud ji ale předtím stihneš naplnit vodou čirou, tak splašky protečou okolo. Zbuduj školy a všichni tví lidé... ať studují všeobecné poznatky.“
Základní vzdělání je jako naplnit mysl čistou vodou. Chrání nás před „splašky“ – škodlivými myšlenkami, pověrami a manipulací. Dává nám znalost alternativ, která je klíčová pro lepší rozhodování. Myšlenka, že vnitřní energii (touhu), která lidi vede k nízkým věcem, lze spojit s moudrostí a dát jí správný směr, je inspirována Emanuelem Swedenborgem. Vzdělání nám dává moc nad neuspořádanými myšlenkami. Metafora naplnění čistou vodou, aby nevnikly splašky, je inspirována skutečným příběhem z hotelu Hilton při povodni a rezonuje i s Ježíšovým podobenstvím v Lukášově evangeliu o nečistém duchu, který se vrací do „vymeteného a ozdobeného“ domu se sedmi horšími démony – prázdné místo je třeba zaplnit něčím dobrým.
Druhý stupeň poznání: Probuďte „touhu po poznání“ (Od pasivity k vášni)
O patnáct let později se Karlaz do kasby vrací. Město je čistší, lidé vzdělanější, ale Alexandr je stále nespokojený. Lidé se spokojili s tím, co jim dala škola. Nejdou dál, nezajímají se o hlubší otázky. Stali se pasivními příjemci znalostí, „nemluvňaty, která stále čekají, až jim matka nabídne prs“ (obraz často používaný mystiky jako sv. Jan od Kříže nebo v kontextu cesty hrdiny).
Karlaz radí druhý krok: probudit touhu po poznání.
„Odveď každého z nich do své knihovny a nech je, ať si najdou, co je zajímá. Pozoruj, kam je jejich touha povede... Ať začnou studovat, co je fascinuje, ať si o tom přečtou třicet knih.“
Jít do hloubky v tom, co nás fascinuje, je cesta k uspokojení potřeb naší duše. Je to také skvělý nástroj sebepoznání. (Tip: Zkuste sami zajít do knihovny a pozorujte, které regály vás přitahují.)
Karlaz (a také já) zde také vybízím k četbě těžkých, původních textů – Buddhovy promluvy (Majjhima Nikaya), Starý zákon (Kazatel), Platónovy dialogy (Faidón), Avesta, Jan od Kříže (Temná noc duše), Nietzsche.
Tyto texty bolí, ale rozšiřují rámec našeho přemýšlení. Ukazují nám, jak hluboké otázky si můžeme klást. Jak říkal Jung, jehož mysl byla formována tisíci lety filozofie, umět se dobře ptát je možná větší ukázka poznání než umět dobře odpovídat.
Třetí, nejdůležitější stupeň: Proměňte znalosti ve zkušenost (Moudrost praxe)
Po dalších dvaceti letech je kasba centrem vzdělanosti s obrovskou knihovnou. Lidé studují, poznávají, ale Alexandr je stále nešťastný. Městu se sláva nevrátila, protože lidé své znalosti nepoužívají v praxi. Karlaz tedy promluví přímo k lidem:
„Není důležité, co jste se naučili nebo co jste přečetli, ale co s tím vším uděláte. Nač ostříte sekeru, když nakonec neporazíte žádný strom? Přišel čas, abyste své znalosti použili.”
Karlaz pak dává tři příklady:
Dívce studující obchod: „Z knih nikdy nepoznáš, jaké to je zaopatřovat práci lidem... Seber se a jdi, založ vlastní obchod!“
Chlapci čtoucímu o pouti: „Z knihy nikdy nepoznáš, co s tvou duší udělá tisíc kilometrů dlouhá pouť... Seber se a vydej se na svou... pouť!“
Starci čtoucímu proroky: „I když desetkrát přečteš knihy proroků... jejich osvícení nezískáš. Osvícení je jen pro jednoho a ta nejvyšší moudrost k člověku vždy přichází vhledem, přímo z vlastních zkušeností. Pokud chceš své osvícení, žij svůj život stejně plně, jako proroci žili ten svůj.“
Putování divočinou Østerdalen path (Norsko), 2023
Cesta k nejvyšší moudrosti vede skrze praxi, vlastní reálnou zkušenost. Teorie je mapa, praxe je cesta. Toto rozdělení odpovídá třem druhům moudrosti (paňňa) podle učitele S. N. Goenky (inspirovaného Buddhovými texty!):
Suta-maya paňňa: Moudrost získaná nasloucháním (škola).
Cinta-maya paňňa: Moudrost získaná intelektuální analýzou (studium).
Bhavana-maya paňňa: Moudrost z vlastní přímé zkušenosti (praxe).
Podle Buddhy (a Karlaze) je pouze třetí druh moudrosti, ta získaná prožitkem, cestou ke skutečnému poznání Pravdy (s velkým P) a osvícení. Nezískáme ji teoretizováním, ale konáním, zkoušením, selháváním, padáním a vstáváním.
Jak získat moudrost? : Výzva k dokonalosti (jako cestě)
Karlaz svou promluvu končí výzvou:
„Cílem mnoha starých národů byla dokonalost, ne však jako cíl, ale jako cesta. Ani vy po sobě nechtějte nic menšího než dokonalost. Studujte, co vás fascinuje... Až přečtete stovku knih... vstaňte a jděte k jiným... Váš život má hranice, ale poznání žádné hranice nemá. Nakonec ale nezůstaňte hlupáky... K čemu budou vaše znalosti, když nepovedou k práci, která dá ovoce?... Přestaňte si o tom, o čem sníte, jen číst. Svět je plný tajemství, která čekají, až je objevíte. Jděte!... To vy jste světlem světa!”
Výzva je jasná: studujte, poznávejte, ale nezůstaňte u teorie. Jděte a své poznání žijte. Proměňte ho v činy, ve zkušenost. Jen tak získáte skutečnou moudrost a naplníte svůj potenciál.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Kompletní průvodce smyslem života: Rozcestník pro desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte je zdarma a najděte nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o třech druzích moudrosti nebo o doporučeních na čtení těžkých knih? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou sedmnáctou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je plná podobných zamyšlení, která vám pomohou navigovat klíčovými životními rozhodnutími. Je to průvodce, který vám pomůže najít odvahu a moudrost pro vaši cestu Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Čtení o pouti je jedna věc, ale prožít ji na vlastní kůži je zcela jiný stupeň poznání. Doprovázená pouť je příležitostí, jak teorii proměnit v praxi, jak své znalosti konfrontovat s realitou a získat tu nejcennější moudrost – tu prožitou. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře