Co je hřích? A jak se vrátit na cestu? (#22)

Praha, 2022

Hříšník Tomáš vás vítá u dalšího zamyšlení. Dnes otevíráme téma, které je možná nejtěžší, ale i nejdůležitější ze všech: téma hříchu. Možná vás to slovo odrazuje. Máme ho spojené s vinou, trestem a náboženskými dogmaty. Ale co když je jeho původní význam mnohem praktičtější a pro naši životní cestu naprosto zásadní?

Vydáme se dnes do Prahy, do zahrad Pražského hradu, kde se poutník Karlaz setkává s králem, kterého trápí děsivé sny. Sny, které mu ukazují peklo. A právě skrze tento rozhovor pochopíme, co je hřích doopravdy, jak vzniká, jak nás ovlivňuje a co můžeme dělat, abychom se vrátili na správnou cestu.

Poslechněte si tuto sérii jako podcast.

Obrazy pekla: Když nás doženou naše činy

Král Karlazovi popisuje své sny. Vidí v nich svého dávno mrtvého otce – pragmatika, který věřil, že účel světí prostředky. Ale otec se ve snu změnil:

„Setkáváme se ve městě, které je plné temných a pokřivených postav. Lidé jsou tam k sobě neskutečně zlí... Násilně mezi sebou obcují a obnažují tím svá těla plná vředů. Vzduch je těžký, plný síry... Otec mi říká, že hlad tam není čím nasytit... Tvář má pokřivenou velkou bolestí. Naříká a varuje mě, ať střežím svou duši, aby nezůstala na věky v temnotě jako ta jeho.“

Král popisuje peklo. Místo chaosu, hladu a utrpení. Karlaz mu vysvětluje, že koncept nebe a pekla není jen pohádka, ale mapa reality. Představte si existenci jako tisícipatrový dům – nahoře je světlo, řád a láska; dole ve sklepeních tma, chaos a nenávist. Lidský život je jen jedno z pater, možná někde uprostřed. Ale svými činy si volíme, jestli budeme stoupat, nebo klesat. Ježíš říká: „V domě mého Otce je mnoho příbytků.“ Těch pater je pravděpodobně mnoho a my můžeme snadno sejít z cesty. Můžeme snadno hřešit. Velký mystik a vědec Emanuel Swedenborg popsal své vize (doporučuji např. jeho knihu Heaven and hell), kdy tyto světy navštěvoval, a tvrdil, že duše po smrti směřují přesně k tomu, co za života nejvíce milovaly. Kdo miloval chaos a sobectví, je přitahován k chaosu a sobectví.

Koupit knihu Karlaz od 299,-

Co je tedy hřích (Hamartia)?

Král se logicky ptá: „Podle čeho se pozná, kam bude lidská duše směřovat?“ Karlaz mu odpovídá metaforou:

„Představ si, že na konci života se člověk ocitne před řekou... Na zádech si nese měch, který je podobný duši, a každý hřích, který za života vykonal, je kamínkem, který je do něj vhozený. Špatná cesta naplní duši těžkostí, dobrá ji naopak zanechá lehkou. Kdo šel dobře, ten řeku snadno přeplave... Kdo šel zle, toho těžký měch stáhne dolů do města přízraků.”

Tady se dostáváme k jádru. Slovo hřích pochází ze starořeckého výrazu Hamartia. To byl termín z lukostřelby a znamenal „minutí cíle“. V řecké tragédii pak označoval fatální chybu hrdiny, která vedla k jeho pádu – chybu pramenící z nevědomosti.

Hřích tedy není primárně morální selhání, za které nás někdo trestá. Hřích je praktický popis toho, že svými činy a volbami míjíme svůj životní cíl (žít dobrý, smysluplný život) a plníme si svůj měch kamínky, které nás stahují dolů.

Proč hřešíme? Syndrom předků a transgenerační trauma

Král si během rozhovoru uvědomí, že se chová stejně jako jeho otec, kterého teď vidí trpět ve snech. A zde narážíme na hlubokou pravdu, kterou dnes popisuje transgenerační psychologie.

Nejsme tak svobodní, jak si myslíme. Jsme vrženi do života s určitou genetickou výbavou, do určité rodiny, která si předává vzorce chování a traumata. Psychologové jako Jana Tóthová (doporučuji knihu Úvod do transgenerační psychologie rodiny) mluví o „syndromu předků“. Výzkumy přeživších holocaustu ukázaly, že se jejich traumata přenášejí na další generace. Bible to popisuje jako „dědičný hřích“ a ve Starém zákoně se dočtete: „Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení.“

Často tedy opakujeme chyby svých rodičů, aniž bychom si to uvědomovali. Jsme nevědomě tlačeni silami, které jsou starší než my.

Cesta zpět: Síla pokání (Šuv)

Když si to král uvědomí, pocítí lítost. A to je klíč. V hebrejštině existuje slovo Šuv, které znamená „pokat se“. Ale jeho hlubší význam je „vrátit se na cestu“.

Je to naděje, že i přes všechny chyby, které jsme udělali, přes všechna traumata, která jsme zdědili, a přes všechnu bolest, kterou jsme způsobili, se můžeme vrátit na správnou cestu. Prvním krokem je pokání – uvědomění si své slabosti, přijetí odpovědnosti a upřímná lítost.

Jak říká Ježíš: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“ Pokání je brána ke změně, dostupná každému.

Co nám brání v návratu? Kořen všeho hříchu – Pýcha

Král se ptá: „Jaký hřích je pro duši nejtěžší?“ Karlaz odpovídá bez váhání: Pýcha (Superbia).

„Protože je původcem téměř všeho zla... Vrah, který v nenávisti zabije druhého, se tím povyšuje nad významnost jeho života. Zloděj, který krade, si domýšlí, že je správné srovnat, když má druhý příliš... Pyšný je ale i každý, kdo si zdar, rozum a štěstí, kterými byl obdařen, vykládá jako vlastní zásluhu.“

Proč je pýcha nejhorší? Protože nám brání v pokání. Pyšný člověk si nikdy nepřizná chybu. Vždy si své jednání obhájí: „Já vím, jak to má být,“ „Já si to zasloužím.“

Buddha tento stav nazýval ignorancí – ne ve smyslu hlouposti, ale ve smyslu arogance, která nám brání vidět věci tak, jak skutečně jsou. A kdo nevidí realitu, takovou jaká skutečně je, nemůže ani dělat správná rozhodnutí.

Pražský hrad, 2022

Praktický návod: Jak rozlišovat myšlenky (a přestat hřešit)

Jak tedy v praxi nehřešit, nemíjet cíl? Tím, že budeme bdělí. Musíme zkoumat své myšlenky. Karlaz k tomu králi a jeho dvořanům dává vojenské instrukce inspirované Ignácem z Loyoly:

1. Naučte se rozeznat uniformy myšlenek:

• Dobré myšlenky (spojenci): Přinášejí jasnost, odvahu, útěchu, pokoru, inspiraci a klid.

• Špatné myšlenky (nepřátelé): Jsou hlasité, přinášejí tlak, nutnost, strach, zmatek a pokušení.

  
  

2. Poznejte taktiku nepřítele (metafora rybáře): Nepřítel (nebo Mára, buddhistický ďábel) je jako rybář. Nenapadá klidnou mysl přímo, ale nahazuje návnady skrze naše smysly – cinkot mincí, vůně vdané ženy. Teprve pak přijde myšlenka: „Bylo by dobré to získat.“

3. Myšlenka není hřích, až čin: Karlaz se ptá rybáře: „Co když štika nástrahu jen zkoumá, ale nezakousne se?“ Rybář odpoví: „Zůstane v řece.“

„Podobně ani zatoužení, která k vám přicházejí, ještě duši neubližují. Myšlenka na nevěru ještě není nevěrou. Myšlenka na krádež není krádeží... Skvrna vzniká, až když nečistý svod přijmete a svým konáním ho přenesete do světa.“

Hřích začíná u myšlenky, ale dokoná se až činem. Dokud je to jen myšlenka, máme šanci bojovat.

4. Postavte se myšlenkám čelem: S pokušením se nevyjednává. Je třeba se mu rázně postavit, „sevřít čelist, až o sebe budou zuby skřípat,“ jak říká Buddha. Myšlenky samy o sobě nemají moc. Jsou jako pobudové, kteří se dělají silnými. Živí se jen naší pozorností a naší akcí. Pokud je odmítneme, rozplynou se.

5. Neustálá bdělost: Na závěr Karlaz připomíná Buddhovo podobenství o rákosu: „Hříchy jsou jako rákos. Pokud je zkrácený na několik coulů, cestě nijak nepřekáží. Pokud ho ale nebudeš hlídat, brzy ti přeroste přes hlavu a ty neuvidíš, jestli nekráčíš vstříc propasti.“

Nemůžeme být dokonalí. Ale můžeme být bdělí. Můžeme každý den „prořezávat rákos“ tím, že budeme upřímně zkoumat své myšlenky a snažit se vracet na cestu. Jakmile vadu ve svém nitru spatříme, musíme hledat vysvobození. Vědět o svých kazech a nic s nimi nedělat – to je cesta do temnoty.

Pokračujte na své cestě

Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:

• Kompletní průvodce smyslem života: Rozcestník pro desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte je zdarma a najděte nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.

  
  

• Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o vizích Emanuela Swedenborga, o transgeneračním přenosu traumat nebo o Sokratově pohledu na duši? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou dvacátou druhou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.

• Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je plná podobných zamyšlení, která vám pomohou navigovat klíčovými životními rozhodnutími. Je to průvodce, který vám pomůže najít odvahu a moudrost pro vaši cestu Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.

  
  

• Vydejte se na pouť: Upřímná sebereflexe a „zpytování svědomí“ se nejlépe dělají v tichu a pohybu. Doprovázená pouť je ideálním prostorem pro provedení hlubokého životního auditu a nalezení odvahy „vrátit se na cestu“. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.

---

PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".