Síla ticha. Jak být sám se sebou ? (#23)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 5
Vítejte u zamyšlení, které je tak trochu oxymóron. Budu mluvit o tichu. Možná bych měl spíše mlčet. Ale v dnešní době, kdy jsme neustále obklopeni hlukem, je možná potřeba o tichu mluvit víc než kdy jindy. Proč se tak bojíme být sami? A proč je samota tím nejmocnějším nástrojem sebepoznání?
Poutník Karlaz říká Eliášovi:
„Eliáši, hlupáci se pořád hemží jak mravenci a svůj smutek zahánějí tisícem rozptýlení. Dobrovolně se zavírají do hlučných cel, aby neslyšeli a neviděli. Byli svedeni na povrch, o kterém si myslí, že je hlubinou. Říkám, že ti, kteří se neodváží sestoupit do svého nitra, naleznou cíl cesty jen na povrchu.“
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Rozdíl mezi samotou a osamocením
Nejprve je klíčové pochopit: být o samotě neznamená být osamocený. Můžete být v davu lidí a cítit se zoufale osamocení. A naopak, můžete být fyzicky sami v tichu lesa a cítit hluboké spojení se vším.
Samota, o které mluví Karlaz, není prázdnota. Je to prostor, kde jsme konečně sami se sebou. Se svými vzpomínkami, chybami, křivdami, strachy i touhami. Ve vší své nahotě.
Proč utíkáme do „hlučných cel“?
Jak být sám se sebou ? Většina z nás se tomuto setkání vyhýbá. Máme strach ze samoty. Bojíme se toho, co bychom v sobě mohli objevit. A tak dobrovolně utíkáme do „hlučných cel“ – do žvanění hospod, opojení alkoholem, do nekonečného sledování seriálů, scrollování sociálními sítěmi a řtení článků (ano, i tohoto).
Jak sám říkám, když jste sami a čtete knihu, nejste sami – jste s knihou. Když sedíte u počítače, jste s obsahem, který na vás svítí z obrazovky. I když jdete na procházku a posloucháte můj podcast, nejste sami – jste se mnou.
Skutečně sami jsme teprve tehdy, když všechna tato rozptýlení vypneme a začneme naslouchat tomu, co se děje uvnitř. Když pozorujeme své pocity. Když si přiznáme, že věci nejsou takové, jaké si myslíme.
Jak být sám se sebou a proč je samota zpočátku bolestivá?
Karlaz varuje, že ticho a samota nejsou pro každého. Není to jen blažené rozjímání na pláži, jak se může zdát z Instagramu. Je to práce.
„Lidé v neklidu měst nevidí, kým jsou, ale jakmile zmizí ruch všech rozptýlení, začnou z nich vyvěrat myšlenky a vzpomínky jako láva z dlouho spící sopky. Teprve v tichu začnou jasně nahlížet celý svůj dosavadní život... neúprosně soudit sami sebe.“
Spousta našich emocí a myšlenek je v běžném životě vytěsněna. V tichu před nimi ale neutečeme. Musíme jim čelit.
„Mnozí nováčkové proto z pustin utíkají zpět do měst. Mysleli si, že tam najdou klid, ale místo toho spatřili démona. Jenže ten démon nebyl v pustinách, ale v nich samých. V samotě totiž každý najde jen to, co do ní přinese.“
Samota je zrcadlo. Kdo v sobě má chaos, spatří chaos. Proto je pro mnoho lidí tak nepříjemná. Je to očista ohněm, která spaluje naše iluze, špatné návyky a rez. Je to proces, který může být zpočátku bolestivý.
Od chaosu k nazírání: Dva druhy samoty
Karlaz říká: „Bez velké samoty nevzniká na zemi žádné velké dílo.“ Nenabádá nás, abychom se stali asociálními poustevníky. Navrhuje, aby se samota stala vědomou součástí naší cesty. Můžeme ji rozdělit na dva typy:
Malá každodenní samota: To je naše pravidelná duševní hygiena. Deset minut ráno u čaje bez telefonu. Vědomá chůze do práce bez sluchátek. Meditace, jóga nebo jen tiché ležení v posteli po probuzení. Je to krátký, ale pravidelný trénink bytí sám se sebou.
Velká transformační samota: To je hluboký ponor. Pouť, meditační retreat (Vipassana), pobyt ve tmě, půst nebo jen pár týdnů o samotě na chatě ve srubu. Je to čas, kdy sestupujeme hlouběji do svého nitra, abychom zahlédli to, co je v běžném ruchu neviditelné.
Právě v tomto hlubokém tichu můžeme zaslechnout „hlas“, jak je popsáno v Knize Jób: „Stanul – ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas:“ V tichu konečně slyšíme své svědomí, své poznání, svůj vnitřní hlas. Doporučuji také knihu Rozjímání v samotě od Thomase Mertona.
Pouť: Nejvyšší forma samoty v pohybu
Pro mě osobně je nejmocnějším nástrojem pro tuto hlubokou práci pouť. Jak víte, mám k poutím hluboký vztah. Karlaz posílá Eliáše na pouť, protože ví, že je to dokonalá škola samoty.
Je zásadní rozdíl mezi poutníkem a turistou. Turista cestuje, aby se bavil. Poutník putuje, aby se poznal a aby se změnil.
Karlaz popisuje Eliášovi, co ho na takové cestě o samotě čeká. Není to výlet. Je to konfrontace se základními skutečnostmi života.
„K těm místům půjdeš sám, protože tato cesta je jen pro jednoho. Ti, kteří přibírají druhého, neodcházejí na pouť, ale na pouhý výlet... Půjdeš ve strachu i v bolesti... Z prázdnoty přijde bohatost. Z ticha poznáš více než z klevetění a lidských slov... Budeš přemýšlet. O rodině. O přátelích... O lidech, kterým bys měl odpustit, a o těch, které bys sám měl požádat o odpuštění... Budeš číst v písmech a slova proroků pohnou tvou myslí. Pochopíš.“
Návrat do světa: Samota jako součást cesty
Samota však není cíl. Neslouží nám jako únik ze světa. Je to tréninkové centrum. Je to místo, kde se „zčeřená voda v mysli uklidní“ a my v ní konečně spatříme svůj obraz. Kde nabereme sílu a moudrost, kterou si pak přineseme zpět do světa, k lidem.
Jak říká Karlaz: „Samota není únik z cesty, samota je součást cesty.“ Cílem je vrátit se proměněn, ne z cizích příběhů, ale z vlastní niterné zkušenosti, a pokračovat ve svém životním poslání.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Kompletní průvodce smyslem života: Rozcestník pro desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte je zdarma a najděte nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o rozdílu mezi poutníkem a turistou nebo o moudrosti ticha? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou dvacátou třetí epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je plná podobných zamyšlení, která vám pomohou navigovat klíčovými životními rozhodnutími. Je to průvodce, který vám pomůže najít odvahu a moudrost pro vaši cestu Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Nejlepší způsob, jak zažít sílu samoty, je vykročit. Doprovázená pouť je bezpečným prostorem, kde můžete být sami se sebou a zároveň mít podporu průvodce, který vám pomáhá naslouchat. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.
PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".
Komentáře