Jak najít sám sebe ve vztahu? (#13)
- Tomáš Gavlas
- před 2 dny
- Minut čtení: 4

Vztahy. Jsou zdrojem naší největší radosti i nejhlubšího trápení. Toužíme po spojení, lásce a porozumění, ale často se v nich ztrácíme. Snažíme se udělat druhého šťastným, a přitom zapomínáme na sebe. Čekáme, že nás partner naplní, a jsme zklamaní, když se to neděje. Klademe si otázku: Jak najít sama sebe ve vztahu a vybudovat spojení, které je vyživující, a ne vyčerpávající?
Poutník Karlaz nás učí, že klíč k ráji ve vztazích neleží ve snaze změnit druhé, ale v odvaze poznat a upevnit sám sebe. V dnešním zamyšlení se skrze příběh ženy jménem Epona podíváme na tři nejčastější pasti, do kterých ve vztazích padáme, a objevíme cestu, jak z nich ven.
Poslechněte si tuto sérii jako podcast.
Past č. 1: „Kdyby se jen on změnil, byla bych šťastná“
Epona, žena s darem rozumět koním, přichází za Karlazem s trápením, které zná mnoho z nás: „Můj muž mě trápí. Mám pocit, že dělám vše, aby byl šťastný, ale on se stále chová, jako by mu na mně nezáleželo. Kéž by byl jako mí koně.“
Karlaz jí s trpělivostí odpovídá, že milovat zvíře, které je nám podřízeno, je snadné. Pravá láska, inspirovaná Hymnem o lásce z Nového zákona, však směřuje k člověku: „Je trpělivá a laskavá. Nehledá svůj prospěch, nepočítá křivdy, všechno snáší a vždy doufá.“
Epona namítá, že by její láska byla silnější, kdyby se její muž jen trochu změnil. A v tom leží první past. Očekáváme, že nás druhý člověk udělá šťastnými, a snažíme se ho přetvořit k obrazu svému. Karlaz však odhaluje hlubší pravdu:
„Ten, kdo skutečně miluje, nechce druhému vládnout, ani ho změnit tak, jak by si přál. Nedrží ho jako rukojmího, který mu má přinést v životě štěstí a netlačí ho k nějaké smyšlené dokonalosti. Naopak, protože si je sám vědom svých chyb, s druhým soucítí a dokáže snášet jeho nedokonalosti.“
Vítězství lásky nespočívá ve změně partnera, ale v přijetí jeho nedokonalostí, které je možné jen tehdy, když si přiznáme ty své. Jak řekl Gándhí: „Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě.“
Past č. 2: „Snažím se pomoci, ale on/a nechce“
Při dalším setkání Epona vypráví o své přítelkyni z dětství, která propadla alkoholu a žije na ulici. Epona se jí léta snaží pomoci, nabízí jí práci a bydlení, ale přítelkyně vždy jen mávne rukou a požádá o peníze, které propije. Je zoufalá.
Karlaz jí dává klíč k rozlišení:
„Nauč se rozlišovat volání o pomoc od pouhého kňourání. Když někdo skutečně volá o pomoc, neváhej ani minutu, takového poznáš snadno. Snaží se po dobré cestě kráčet i se zlomenou nohou. (...) Pokud ale budeš svou pomoc opakovaně nabízet a nikdo nebude přijímat, tak odejdi a daruj se tam, kde tvá energie bude k nějakému užitku.“
Toto je zásadní lekce o hranicích. Nemůžeme zachránit někoho, kdo nechce být zachráněn. Naše energie je drahocenná a je naší odpovědností ji investovat tam, kde může přinést ovoce, a ne ji marnit v bezedné studni.

Past č. 3: „On/a je mé jediné štěstí“
Epona si uvědomí, že svůj čas a energii by mohla věnovat své dceři, která ji dělá skutečně šťastnou. Ale Karlaz ji znovu zarazí a varuje před třetí, nejjemnější pastí.
„Ach, ty nešťastná ženo, našlapuj opatrně. Tvá dcera tě jednou opustí, odejde do světa a bude žít se svým mužem a dětmi. Dej jí všechen čas, který potřebuje, ale nepoutej ji k sobě více, než je pro vás obě dobré.“
Dělat z druhého člověka – ať už je to partner, nebo dítě – jediný zdroj svého štěstí, je cesta k utrpení. Vytváříme tím závislost, která je tíživá pro obě strany. Co je tedy řešením?
Jak najít sama sebe ve vztahu : Nejdřív pevně zakořenit, potom se propojovat
Karlaz zavede Eponu k řadě olivovníků. Každý strom stojí sám, pevně zakořeněný v zemi. Zároveň je ale jednou ze svých větví naroubován na strom vedle sebe, čímž vytváří pevné, ale svobodné spojení.
„Chcete říci, že mám sama nejdříve pevně zakořenit, než se rozhodnu propojovat s druhými?“ zeptá se Epona.
A to je jádro celé moudrosti. Kapitola o vztazích není primárně o druhých. Je o nás. Je o nalezení vlastního poslání, vlastních kořenů, vlastní stability. Epona si uvědomí, že jejím darem je práce s koňmi. Rozhodne se opravit staré stáje a začít podnikat. Tím, že najde své vlastní poslání, se stane samostatnější a přestane se ve vztazích tolik opírat o druhé.
Když objevíme své poslání, už nemůžeme tančit jen tak, jak očekávají ostatní. Musíme začít tančit v rytmu, který nám přináší náš vnitřní hlas. Teprve jako pevně zakořeněné, samostatné bytosti můžeme vytvářet zdravé, vyživující a svobodné vztahy.
Jak řekl filozof Jean-Paul Sartre: „Peklo i ráj jsou ti druzí.“ Klíč k ráji držíme ve svých rukou my sami.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Kompletní průvodce smyslem života: Rozcestník pro desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte je zdarma a najděte nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.
Poslechněte si podcast: Chcete slyšet více o příběhu Epony, o různých druzích lásky podle starých Řeků nebo o knize Umění milovat od Ericha Fromma? Ponořte se hlouběji do tématu a poslechněte si celou třináctou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Kniha Karlaz je plná podobných zamyšlení, která vám pomohou navigovat klíčovými životními rozhodnutími. Je to průvodce, který vám pomůže najít odvahu a moudrost pro vaši cestu Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Cítíte, že se ve svých vztazích ztrácíte? Doprovázená pouť je ideálním prostorem pro nalezení sebe sama. V tichu a klidu přírody si můžete utřídit myšlenky, objevit své vlastní kořeny a najít sílu pro další kroky ve vašich vztazích. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.

PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".






Komentáře