Jak se hledá životní rovnováha a proč to není totéž co zdraví (#5)
- Tomáš Gavlas
- 6. 11.
- Minut čtení: 5

Usilujete o dokonalé zdraví? Sledujete nejnovější trendy ve výživě, cvičení a biohackingu, longevity, a přesto se cítíte vyčerpaní, úzkostní nebo nenaplnění? Možná je problém v tom, že se honíme za nedosažitelným ideálem. Definice zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: „Stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody.“ Kdo z nás ale může upřímně říct, že se v takovém stavu nachází?
V dnešním zamyšlení opustíme tento ošidný cíl a představíme si hlubší a mnohem užitečnější koncept: životní rovnováhu.
Jak ji vnímá poutník Karlaz?
Není to stav dokonalosti, ale stav, který nám umožňuje putovat na naší cestě za smyslem, navzdory všem našim nedokonalostem. Je to jistá harmonie, která nám dává sílu kráčet vpřed, i když nejsme v „úplné pohodě“.
Příběh o nemoci bez jména
Na jedné ze svých cest potkal Karlaz v džungli mladého a bohatého obchodníka jménem Chang. Ten trpěl neurčitou nemocí, kterou dnes můžeme nazvat civilizační chorobou. Léčitelka Aja (jejíž jméno odkazuje na afrického ducha lesa a léčitelství, orishu) si s ním nevěděla rady
„Na kůži mám vyrážku, bolí mě záda, škrábe mě v krku, pálí mě žáha, sužuje mě kašel, mám stažený žaludek a oči celé červené. V noci nemůžu úzkostí spát a přes den se vyčerpáním udržet vzhůru.“
Chang navštívil nejlepší lékaře, podstoupil operace a byl ochoten zaplatit polovinu svého jmění za lék. Přesto se jeho stav nelepšil. Proč? Protože udělal zásadní chybu: zcela se vzdal odpovědnosti za své vlastní tělo a spoléhal se, že ho „opraví“ někdo jiný. Chodil za lékaři „jak kuřátko za kvočnou“ a toužil po zázraku, na kterém se odmítal podílet.
Převzetí odpovědnosti: Od paternalismu k partnerství
Changův postoj odráží starý model medicínského paternalismu, kde lékař rozhodoval o všem a pacient byl pasivním příjemcem péče. Tento přístup zbavoval nemocného odpovědnosti. Karlaz však učí opak: „Za uzdravení z neurčité nemoci jsi přitom zodpovědný hlavně ty sám.“ Tím mu nepřipomněl jen povinnost, ale především jeho moc. Připomněl mu, že na rozdíl od planet, které musí pasivně čekat, až je vesmírné proudy zanesou na místo vhodné k životu, člověk má svobodnou vůli a může se sám aktivně posouvat směrem k lepším podmínkám.
Životní rovnováha a 4 nadčasové principy
Chang se tedy zeptal, co má dělat. Karlazova odpověď nebyla složitá. Nenabídl mu zázračnou bylinu ani tajný rituál, ale čtyři jednoduché, nadčasové principy, které může následovat každý z nás.
1. Ubírej, čeho přebývá, a přidávej, co schází
Toto je základní pravidlo rovnováhy. Než začneme cokoliv přidávat, musíme nejprve odebrat to, co je přebytečné. Co přebývá v našem životě? Špatné návyky, zlozvyky, závislosti, nadmíra stresu, toxické vztahy, zbytečné informace. Co naopak schází? Často ty nejzákladnější věci: kvalitní spánek, smysluplný společenský kontakt, ticho a především pohyb. Tím, že ubereme to, co nás zanáší a vyčerpává, přirozeně vytvoříme prostor pro to, co nás vyživuje.
2. Probuďte tělo, aby se probral duch: Síla prosté chůze
Karlaz se Changa zeptal: „Hýbeš se?“ Chang odpověděl, že se snaží jen ležet, aby nebyl ještě více nemocný. To je častý omyl.
„To jsi neslyšel, že kdo jen sedí nebo leží, hřeší proti svému tělu? Nehybné tělo začne zahnívat, stejně jako stojatá voda v džungli.“
Tělo není schránka, která má jen nehybně stát. Pohyb je rytmem, který harmonizuje naši mysl i tělo. Karlaz nenavrhuje složité cvičební plány, ale tu nejpřirozenější a nejdostupnější aktivitu: chůzi. Chůze nic nestojí, dá se dělat kdekoliv a kdykoliv. Je to požehnání, které rozproudí krev, okysličí mysl a pomůže nám utřídit si myšlenky. Je to první, zásadní krok k nalezení životní rovnováhy. Z chůze vychází také koncept "forest therapy", nebo mých doprovázených poutí, na které se spolu můžeme vydat.
3. Jezte s vděčností a střídmostí, ne s úzkostí
V dnešní době složitých a často protichůdných dietních systémů je snadné ztratit se. Karlaz varuje před falešnými proroky, kteří slibují zázraky skrze jídlo, a připomíná Ježíšova slova: „Člověka nešpiní jídlo, které do něj vchází, ale skutky, které z něj vychází.“
Jeho rada je prostá:
Naslouchejte svému tělu: Sami poznejte, co vám dělá dobře.
Buďte přítomní: Jídlo si připravujte sami, vnímejte jeho vůni, barvu a chuť.
Usilujte o střídmost: Nepřejídejte se a vyzkoušejte občasný půst, který tělo očistí.
Přijímejte s vděčností: Každý pokrm přijímejte s vděčností, protože může být váš poslední.
Nejde o to, následovat dogmata, ale o to, vrátit se k vědomému a respektujícímu vztahu k jídlu.
4. Nevyhýbejte se těžkostem: Budujte odolnost
Když se Chang po čase uzdravil, zeptal se Karlaze, jak si rovnováhu udržet. Odpověď ho možná překvapila. Karlaz mu neporadil život v pohodlí a bezpečí.
„Pokud se chystáš na dlouhou pouť, nauč se pracovat za každých podmínek a nebuď vybíravý k okolnostem. Nevyhýbej se horku ani zimě, ani hladu, ani nížinám, ani horečkám, ani vrcholkům, protože až se s nimi na své cestě znova potkáš, na rozdíl od nezkušených poutníků tě nezastaví.“
Skutečná životní rovnováha není křehký stav, který musíme chránit před světem. Je to odolnost (resilience) – schopnost přizpůsobit se změnám a po každém pádu se rychle vrátit do svého středu. Buduje se tím, že se vědomě vystavujeme přiměřené míře nepohodlí a učíme se zvládat výzvy, nikoli se jim vyhýbat.

Skutečná příčina nerovnováhy
Nakonec Karlaz odhaluje Changovi nejhlubší pravdu. Jeho nemoc, jeho nerovnováha, nebyla primárně v těle. Byla to zpráva od jeho duše.
„Ztratil ses na své cestě... Přestal jsi slyšet jemné volání své duše, a proto k tobě musela promluvit neurčitou nemocí, aby ti připomněla, že jsi sešel ze své cesty.“
Civilizační choroby, vyhoření, chronická únava a úzkost jsou často jen symptomy hlubšího problému: žijeme život, který není v souladu s naším vnitřním posláním.
Tělo je poslední instance, která nám skrze bolest a nepohodu dává signál, že je čas se zastavit a naslouchat. Nalezení životní rovnováhy tedy v konečném důsledku znamená vrátit se na svou správnou cestu.
Pokračujte na své cestě
Líbily se vám tyto myšlenky? Jsou jen začátkem. Zde jsou další kroky, které můžete na své cestě podniknout:
Poslechněte si podcast: Chcete se hlouběji ponořit do konceptu životní rovnováhy a slyšet více o Karlazových principech péče o tělo i duši? Poslechněte si celou pátou epizodu podcastu Karlaz: Cesta člověka.
Přečtěte si Karlaze: Tento článek je jen ochutnávkou jedné z kapitol. Kniha Karlaz nabízí ucelený pohled na to, jak se připravit na svou životní cestu a jak na ní udržet rovnováhu. Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.
Vydejte se na pouť: Cítíte, že vaše tělo k vám promlouvá a vy nevíte, jak mu naslouchat? Doprovázená pouť je ideální příležitostí, jak v tichu přírody a s podporou průvodce najít příčiny své nerovnováhy a objevit první kroky k jejímu obnovení. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.

PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".






Komentáře