Proč přestat pít: co mi dalo pět let bez alkoholu
- 18. 12. 2025
- Minut čtení: 9
Aktualizováno: před 7 dny
Alkohol, opilství a střízlivost. Je to už více než pět let, co jsem prakticky přestal pít alkohol, a podobnou dobu nepiju ani kávu.
Rád bych uvedl, že nejde o stoprocentní abstinenci, ale devadesátidevítiprocentní. Dám si třeba třikrát za rok přípitek na oslavě nebo pivo na alpské chatě, pokud nemají nealkoholickou variantu. A byla to právě tahle dlouhá zkušenost, která mi umožnila vnímat střízlivost ne jako omezování, ale jako správný rámec života.
Popisuju svou zkušenost člověka, který pil sice pravidelně, ale poměrně umírněně. Dal jsem si 3-4x za týden večer dvě piva, nebo půl lahve vína. Pokud pijete denně, ráno se bez alkoholu cítíte fyzicky špatně nebo jste se už někdy pokusili přestat a nešlo to, nevysazujte alkohol sami. Odvykací stav při závislosti může být nebezpečný, včetně záchvatů, a patří pod dohled lékaře. Není to otázka vůle, je to fyziologie.
Neuspořádané náklonnosti: Jak se zbavit toho, co nás řídí
Když se ohlédnu zpět, nešlo jen o alkohol a kávu, které jsem opustil v roce 2020. Dlouho jsem kouřil cigarety, a přestal jsem až napodruhé.
Zbavování se těhle lidských „neuspořádaných náklonností“, jak by to popsal Ignác z Loyoly, je v jádru dost podobné. Člověk si v mládí nasbírá pár závislostí a ani neví, kde je vzal, ale jediné, co ví, je, že není úplně snadné je odložit.
Život je těžký, stresující, plný úzkostí. Alkohol, cigarety, kafe a sladké. To je něco, čím si v životě ulevujeme a kompenzujeme psychickou disharmonii v životě. Je to něco perfektně lidského, ta touha se naplnit něčím, co nás přiblíží rovnováze. Zbavit se tíhy, úzkosti a těžkosti. Uvolnit se. Vzpomínám si, jak jsem i v buddhistickém klášteře v Malajsii našel tajnou místnost, kam si mniši do velké lednice chodili v období těžkosti pro hořké čokolády. Proto znova opakuji. Tahle potřeba je lidská, univerzální. Je to prostě v nás.
Co alkoholem tlumíme
Když se dnes dívám zpátky, nejzajímavější otázka nebyla, kolik jsem pil. Byla to otázka, co jsem tím pitím obcházel. Čemu jsem se vyhýbal?
Alkohol totiž není jen o chuti. Je to nástroj na regulaci vnitřního stavu. Sklenka večer je způsob, jak jsem si říkal. „Teď už nemusím." A vstupoval jsem do svatyně večerního klidu a pohody. Vypnout přemýšlení, zmírnit úzkost, zvládnout společenskou situaci, ve které bych se jinak necítil dobře.
A přesně v tom je největší nebezpečí alkoholu. On skvěle funguje. Kdyby na zmíněné potřeby nefungoval, nikdo by nepil. Není to hloupost. Je to naprosto srozumitelná lidská strategie, jak si ulevit od něčeho, co se nese těžko.
Základní otázka tedy nezní „proč piju", ale „co se ve mně děje ve chvíli, kdy po láhvi vína sáhnu". Většinou je pod tím jedna ze tří věcí.
Únava, kterou si nedovolím přiznat.
Úzkost, pro kterou nemám jméno. (Často za ní stojí negativní myšlenky, které se opakují stále dokola a nedají se zastavit.)
Nepohodlí ve vztahu k lidem kolem, které je snazší rozpustit, než pojmenovat.
Když alkohol odejde a hlava vystřízliví, tyhle věci nezmizí. Naopak, poprvé je uvidíte celé. Potom se naučíte prožívat své emoce naplno, ať jsou jakékoliv. To je na začátku hodně nepříjemné, ale zároveň je to to nejcennější, co vám střízlivost dá.
Nezbavil jsem se totiž jen alkoholu. Zbavil jsem se možnosti nedívat se na to, co se reálně děje.
Prozkoumejte, co se ve vás skutečně děje
Co pro vás znamená alkohol? Terapeutické putování je jeden den chůze.
Ve střízlivosti a hloubce rozhovoru.
Beze spěchu, bez hodnocení, jen vy a já.
Ráno nabudit, večer utlumit
A co byl pro mě ten impuls přestat? Před lety mě jedna životní situace přivedla k tomu, že jsem se ze dne na den rozhodl, že chvíli chci zkusit nepít. A přišlo mi zajímavé přestat zároveň s alkoholem i s kávou. To je taková komplementární dvojka. Ráno se nabudit kofeinem a večer se utlumit vínem.
Jak jsem psal, myslím, že jsem se stal spíše „francouzským typem pijáka“. Večer mezi sedmou a devátou si dát dvě tři řemeslná piva nebo dobré víno z Riojy (poutnický region). Vždy snadno obhajitelné, vždy ctnostné a "pod kontrolou".
Určující bylo uvědomění, že ve mně probíhala jakási mentální gymnastika, která měla vést k moderaci. Možná to znáte i u jiných věcí. Sociálních sítí, čokolády, nebo hraní her. Člověk si nastaví přísný plán: „Víno bude jen v pátek a sobotu.“ Celý týden se pak těší, až bude pátek. Když pátek přijde, chce, aby to neskončilo. V sobotu si užije podruhé a v pondělí se zase začne těšit na pátek. Je to vlastně permanentní forma utrpení, jak ho popsal Buddha. Neustálý cyklus touhy po odměně, a smutku ze ztráty odměny.
Upřímně, v závěru je pro mě mnohem jednodušší nepít vůbec (nebo jen zcela výjimečně), než žít v téhle neustálé mentální gymnastice. Těchto pět let je nejdelší doba, co jsem bez alkoholu od svých čtrnácti let. Zní to divně, co? Ale mám pocit, že je „cool“ od jistého věku nepít a že si toho všímá i mladší generace, která si víc váží své sebekontroly před ostatními.
Střízlivost jako sebezkušenost: Co mi 5 let střízlivosti dalo?
Nebuduju si identitu "abstinenta". Jsem pokorný, Možná mě zítra v Alpách potkáte s pivem. Ale těchto pět let mi přineslo velmi důležité pozorování. Co se změnilo?
Zpracování emocí: Tohle je to nejdůležitější. Lépe dokážu strávit a vnímat nepříjemné emoce. Už je neschovám za dvě řemeslná piva. Vím že je potřeba je prožít a přijmout. Je to jediná cesta dál. A čím dříve a plněji, tím lépe.
Klid: Zmizela mentální gymnastika vedoucí k moderaci. Už nemusím přemýšlet, jestli "dnes můžu". Prostě nepiju a neřeším to. Když je přípitek, zamyslím se, jestli mi to v tu chvíli dává smysl.
Energie: Když se dobře vyspím, úroveň energie je přes den vyrovnaná. Žádné "crashe" po kávě, ani raní "mlha". Občas si dám slabý černý čaj a hned cítím účinky. Pivo se dá nahradit nealko pivem, to dělám. Třeba po sauně.
Tělo: Nemám mlhu, kocoviny. Nebudím se v noci tolik na záchod. Káva blokuje vstřebávání železa, hořčíku a vápníku. Bez ní a alkoholu mám pocit, že se tělo lépe regeneruje.
Čistší mysl: Přemýšlím jasněji, ale to bych řekl, že souvisí s bodem 1. Se zpracováním emocí.
Bez kávy a alkoholu je prožitek reality jaksi opravdovější. A to je ta nejcennější sebezkušenost ze všech.
Co se stane, když přestanete pít
Lidé občas čekají jednu velkou proměnu. Ve skutečnosti to přichází po vlnách.
První dny
Nejtěžší není chuť, ale ta chvíle večer, kdy jste zvyklí si ulevit. Zjistíte, kolik vašich rituálů bylo s alkoholem spojeno. Spánek bývá zpočátku horší, ne lepší, to může někoho odradit.
Po dvou třech týdnech
Mění se spánek a s ním i ráno. K lepšímu! Mizí lehká mlha, o které jste nevěděli, že ji máte, protože jste ji nikdy neměli s čím srovnat. Tělo regeneruje.
Po měsíci
Přijde první opravdu nepříjemné období, které se nedá otupit alkoholem. Tohle bývá skutečný bod zlomu.
Po půl roce
Přestanete o tom přemýšlet. Zmizí mentální gymnastika moderace a s ní kus úzkosti, kterou jste si nepřipisovali alkoholu. Tělo má za sebou velkou porci regenerace.
Po letech
Přestane to být téma. Prostě to je normální.
Jak přestat: krátký návod
Nejsem adiktolog. Ale tohle mi fungovalo a slyším to i od druhých.
Rozhodněte se na období, ne navždy
Moje rozhodnutí bylo, že nebudu pít jeden den a každý další den zvážím jestli v tom záměru má smysl setrávavat. Volbu délky období nechám na vás. „Už nikdy nebudu pít" je pro většinu lidí příliš velké sousto a první porušení pak vypadá jako selhání.
Nahraďte rituál, ne jen nápoj
Čím nahradíte večerní pivo, nebo víno? Meduňkový čaj, meditace, procházka.
Co říkat lidem
Rozmyslete si předem, co řeknete, až vám někdo nalije. Improvizovat pod tlakem je těžké. Já jsem říkal, že dneska nepiju. Že to je takový experiment, že se každý den rozhoduji, jestli v něm pokračovat. To mi dalo dost velkou lehkost. Jinak samotné "Dneska nepiju" často stačí a nevyvolává diskusi. V ruce mějte sklenici s nealkem a nikdo to za chvíli nebude řešit.
Počítejte s tím, že první měsíc bude horší, ne lepší.
Je to změna. Změny potřebujeme integrovat. Vybudujte si síť sebepodpory. Blízkého kamaráda, známého, co přestal pít, terapeuta, nebo se mnou vyražte na Terapeutické putování a můžeme probrat, co se ve vás v prvních týdnech, měsících děje.
Měsíc bez alkoholu: Suchej únor
Pokud vás láká zkusit střízlivost, nejjednodušší je vzít si na to konkrétní období. V Česku k tomu slouží Suchej únor, celostátní výzva strávit měsíc bez alkoholu. Může tady hrát roli i kolektivní podpora, kdy se rozhodnete měsíc nepít i v rámci přátel, rodiny.
Měsíc je zajímavě dlouhý. Stačí na to, aby se spánek a energie vrátily a člověk poznal rozdíl. A zároveň je krátký natolik, že se dá zvládnout i s vědomím, že si na konci zase dáte pivo.
Většina lidí, které znám, se po takovém měsíci k pití vrátí. Ale vrátí se jinak. Mají zkušenost, jaké to je bez toho, a to už jim nikdo nevezme. A mohou z téhle zkušenosti vycházet, až to budou chtít zkusit i mimo Suchej únor.
Spirit, nebo Ghoul? Dvojí tvář alkoholu
Alkohol i střízlivost jsou hluboké duchovní zkušenosti. Každá kultura má své drogy, které mění vědomí. Někdo ayahuascu, někdo ganju, my máme pivo a víno. Svým způsobem je to forma okamžité duchovní zkušenosti. Uvolňuje nás, dělá nás sebevědomějšími, ukotví nás v přítomném okamžiku. Těžký den je rázem zapomenout.
Ne nadarmo se alkoholu říká "spirit" (duch). Zároveň je tu ale jeho druhá tvář. Samotné slovo "alkohol" je z arabštiny a pochází ze slova "Al-Kuhl" (nebo Ghul). A Ghul se překládá jako strašidlo, démon, ďábelský duch nebo lidožravý obr. Je to tedy látka, která způsobuje posednutí duchem.
Křesťanství: Kalich Páně, nebo kalich démonů?
Bible má k vínu ambivalentní vztah. Na jednu stranu je symbolem radosti a Božího požehnání. Kazatel (9:7) říká: "Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle." Víno je součástí oslav.
Na stranu druhou je Bible plná varování před opilstvím (zmíněno asi 40x). První, co Noe udělá po potopě, je, že vysadí vinici, opije se a spí nahý. Je to symbolický přechod od Adama, který měl styk s nebem, k "normálnímu", těžkému životu, kde si občas musíme ulevit.
Varování jsou ale jasná. Ježíš v Lukášově evangeliu (21:34) říká: „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena [flámováním, opilstvím a starostmi každodenního života...]."
A apoštol Pavel je ještě přísnější:
1 Korintským 6:19: „Určitě víte, že vaše tělo je chrám, kde žije Duch svatý. Duch je ve vás a je dar od Boha. Už nejste vlastní.“
1 Korintským 10:21: „Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.“
Římanům 13:13: „Žijme poctivě jako ve dne: ne v obžerství a opilství...“
Přísloví 23:20-21: „Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa, vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.“
Biblické texty tedy ve výsledku upřednostňují střídmé užívání, ale naznačují, že abstinence je pro duchovní cestu vhodnější.
Buddhismus: Mlha v mysli
Pro buddhismus je to mnohem jasnější. Celá duchovní cesta je postavena na konceptu "Right View" (správný náhled). Tedy vidět věci, tak jak skutečně jsou. Pokud člověk nevidí realitu jasně, nemůže pochopit zákon Karma-Vipaka (příčina a následek). Nemůže rozlišit, které činy vedou k pokoji a které k utrpení.
A pokud člověk pije nebo je intoxikovaný, nemá čistou mysl. Není pozorný. Jeho "Right View" je zamlžené.
Buddha neučil běžné lidi primárně meditaci, učil je Right View. Meditace byla nástrojem pro mnichy, aby si upevnili pozornost a dokázali lépe pochopit jeho promluvy (vinayu). Intoxikace je pravým opakem tohoto úsilí.
Proto páté buddhistické přikázání říká jasně: abstinovat od intoxikantů, protože způsobují mlhu v mysli. Porušení tohoto příkazu je závažné. V Upali Sutře Buddha říká, že buddhista by neměl pít žádný alkohol, „ani dávku o velikosti kapky, která je na špičce listu trávy“.
Proč?
Protože opilost vede ke ztrátě sebekontroly a porušení všech ostatních přikázání - ke lžím, krádežím, nevěře.
A o Islámu ani mluvit nemusíme. Alkohol je harám (zakázaný).
Kdy vyhledat pomoc a kam se obrátit
Všechno, co jsem popsal, platí pro člověka, kterému alkohol zásadně neničí život a blízké vztahy. U silnější závislosti je situace jiná a sami ji nevyřešíte.
Kdy nečekat:
Pijete denně nebo skoro denně
Ráno se bez alkoholu cítíte fyzicky špatně (třes, pocení, nevolnost)
Už jste se pokusili přestat a nešlo to
Pití vám dělá zásadní problémy ve vztazích nebo v práci a přesto pokračujete
Kam se obrátit:
Praktický lékař. Tohle je nejjednodušší první krok, umí doporučit a odeslat vás dál
Ambulance adiktologie. Najdete je ve větších městech, můžete přijít bez doporučení.
Národní linka pro odvykání. Zdarma, anonymně - 800 350 000
Anonymní alkoholici. Pořádají setkání po celé republice, anonymnialkoholici.cz
Poradna Alkohol pod kontrolou online, alkoholpodkontrolou.cz
Nejčastější otázky (FAQ)
Proč přestat pít alkohol?
Nejčastější důvody jsou lepší spánek, vyrovnanější energie a menší úzkostlivost. Pro mě osobně byl nejsilnější přínos jiný: začal jsem plně prožívat emoce, které jsem předtím tlumil.
Co se stane, když přestanu pít?
Po prvních dnech se obvykle zlepší spánek, po dvou až třech týdnech energie a jasnost mysli. Nejtěžší bývá ztráta rituálu, kterým jste si večer ulevovali. Skutečný bod zlomu přichází, až musíte projít těžkým obdobím bez pomoci alkoholu.
Je lepší pít umírněně, nebo nepít vůbec?
Pro mě bylo jednodušší nepít skoro vůbec než držet pravidla typu „jen v pátek". Umírněnost znamená neustálé rozhodování a těšení se na odměnu, což je vlastní forma zatížení. Pro někoho jiného může fungovat opak.
Jak přestat pít?
Rozhodněte se nejdřív na období, ne navždy. U mě to byl experiment na jeden den. Nahraďte rituál, ne jen nápoj. Počítejte s tím, že první týdny budou horší, ne lepší. A všímejte si, v jakých situacích vám alkohol chybí, to je nejcennější informace z celého pokusu.
Co říct lidem, když nepiju?
Nejlépe co nejmíň. „Dneska nepiju" nevyvolává diskusi, dlouhé vysvětlování ano. Pomáhá mít v ruce sklenici nealkoholického nápoje.
Kdy je potřeba odborná pomoc?
Pokud pijete denně, máte ráno fyzické obtíže bez alkoholu nebo se vám už nepodařilo přestat, nevysazujte sami. Odvykací stav při závislosti může být nebezpečný a patří pod lékařský dohled.
Prozkoumejte, co se ve vás skutečně děje 🌿
Řešíte téma alkoholu? Chcete prozkoumat, co spouští chuť na alkohol? Přestali jste nedávno? Společné jednodenní Terapeutické putování vytváří nehodnotící prostředí pro témata, která jsou pro vás právě teď důležitá.
Pokračujte na své cestě
Poslechni si podcast: Ponořte se do podobných témat v audio podobě na Spotify.
Přečti si Karlaze: Tři knižní průvodci, kteří přinášejí nadčasovou moudrost původních filosofických a duchovních textů.
Kompletní průvodce smyslem života: Hlavní rozcestník pro desítky životních témat, která dohromady tvoří mapu k sobě samému.
PhDr. Tomáš Gavlas
Jsem průvodce, terapeut ve výcviku a autor knih Karlaz. Zajímá mě lidská duše a její cesta k naplněnému životu. Terapeuticky doprovázím druhé na jejich osobních cestách. Další inspiraci a rozhovory sdílím ve svém podcastu. Více o mně najdete na stránce Těší mě.
Komentáře