Střízlivost jako sebezkušenost

Myanmar, 2017

Alkohol, opilství a střízlivost. Není to mravokárné kázání, ale spíše osobní zamyšlení a zhodnocení mé zkušenosti. Je to už více než pět let, co jsem prakticky přestal pít alkohol, a podobnou dobu nepiju ani kávu.

Rád bych uvedl, že nejde o stoprocentní abstinenci, ale devadesátidevítiprocentí. Dám si třeba třikrát za rok přípitek na oslavě nebo jedno pivo na alpské chatě, pokud nemají nealkoholickou variantu. A byla to právě tahle dlouhá zkušenost, která mi umožnila vnímat střízlivost ne jako omezování, ale jako hlubokou formu sebezkušenosti.

Neuspořádané náklonnosti: Jak se zbavit toho, co nás řídí

Když se ohlédnu zpět, nešlo jen o alkohol a kávu, které jsem opustil v roce 2020. Dlouho jsem kouřil cigarety, a přestal jsem až napodruhé.

Vlastně to zbavování se těhle „neuspořádaných náklonností“, jak by to popsal Ignác z Loyoly, je dost podobné. Člověk si takhle z mládí nasbírá pár závislostí a ani neví, kde je vzal, ale jediné, co ví, je, že není úplně snadné je odložit. A často je vlastně ani odložit nechce.

Život je těžký, stresující, plný úzkostí. Alkohol, cigarety, kafe – to je něco, čím si ulevujeme. Je to něco perfektně lidského, ta touha do sebe něco nacpat, když cítíme těžkost. Zbavit se té tíhy, té úzkosti. Uvolnit se. Vzpomínám si, jak jsem i v buddhistickém klášteře v Malajsii našel tajnou místnost mnichů plnou čokolád. Je to prostě v nás.

Ráno nabudit, večer utlumit

Co byl ten impuls? Před lety mě jedna životní situace přivedla k tomu, že jsem se ze dne na den rozhodl, že chvíli chci zkusit nepít. A přišlo mi zajímavé přestat zároveň s alkoholem i s kávou. To je taková komplementární dvojka. Ráno se nabudit kofeinem a večer se utlumit vínem.

Nemyslím, že jsem se opíjel. Jistě, v mládí byl můj vztah k alkoholu intenzivnější, ale později jsem se stal spíše „francouzským typem pijáka“. Večer mezi sedmou a devátou si dát dvě tři řemeslná piva nebo dobré víno z Riojy (poutnický region).

Nejhorší ale nebyl alkohol samotný, ale uvědomění, že ve mně probíhala jakási mentální gymnastika, která měla vést k moderaci. Možná to znáte i u jiných věcí: sociálních sítí, čokolády, hraní her.

Člověk si nastaví přísný plán: „Vínečko bude jen v pátek.“ Celý týden se pak těší, až bude pátek. Když pátek přijde, chce, aby to neskončilo. V sobotu je zklamaný a v pondělí se zase začne těšit na pátek. Je to vlastně permanentní forma utrpení, neustálý cyklus touhy po odměně, a smutku ze ztráty odměny.

Upřímně, v závěru je pro mě mnohem jednodušší nepít vůbec (nebo jen zcela výjimečně), než žít v téhle neustálé mentální gymnastice. Těchto pět let je nejdelší doba, co jsem bez alkoholu od svých čtrnácti let. Zní to divně, co? Ale mám pocit(je mi 38), že je „cool“ od jistého věku nepít a že si toho všímá i mladší generace, která si víc váží své sebekontroly před ostatními.

Koupit knihu Karlaz od 299,-

Spirit, nebo Ghoul? Dvojí tvář alkoholu

Alkohol i střízlivost jsou hluboké duchovní zkušenosti. Každá kultura má své drogy – někdo ayahuascu, někdo ganju, my máme pivo a víno. Svým způsobem je to forma požehnání. Uvolňuje nás, dělá nás sebevědomějšími, v přítomném okamžiku. Těžký den je večer lehčí.

Ne nadarmo se alkoholu říká "spirit" (duch). Zároveň je tu ale druhá tvář. Samotné slovo "alkohol" je z arabštiny a pochází ze slova "Al-Kuhl" (nebo Ghul). A Ghul se překládá jako strašidlo, démon, ďábelský duch nebo lidožravý obr. Je to tedy látka, která způsobuje posednutí duchem.

Křesťanství: Kalich Páně, nebo kalich démonů?

Bible má k vínu ambivalentní vztah. Na jednu stranu je symbolem radosti a Božího požehnání. Kazatel (9:7) říká: "Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle." Víno je součástí oslav.

Na stranu druhou je Bible plná varování před opilstvím (zmíněno asi 40x). První, co Noe udělá po potopě, je, že vysadí vinici, opije se a spí nahý. Je to symbolický přechod od Adama, který měl styk s nebem, k "normálnímu", těžkému životu, kde si občas musíme ulevit.

Varování jsou ale jasná. Ježíš v Lukášově evangeliu (21:34) říká: „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena [flámováním, opilstvím a starostmi každodenního života...]."

A apoštol Pavel je ještě přísnější:

• 1 Korintským 6:19: „Určitě víte, že vaše tělo je chrám, kde žije Duch svatý. Duch je ve vás a je dar od Boha. Už nejste vlastní.“

• 1 Korintským 10:21: „Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.“

• Římanům 13:13: „Žijme poctivě jako ve dne: ne v obžerství a opilství...“

• Přísloví 23:20-21: „Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa, vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.“

  
  

Biblické texty tedy ve výsledku upřednostňují střídmé užívání, ale naznačují, že abstinence je pro duchovní cestu vhodnější.

Klášter a katechismus

Buddhismus: Mlha v mysli

Pro buddhismus je to mnohem jasnější. Celá duchovní cesta je postavena na konceptu "Right View" (správný náhled) – tedy vidět věci, tak jak skutečně jsou. Pokud člověk nevidí realitu jasně, nemůže pochopit zákon Karma-Vipaka (příčina a následek). Nemůže rozlišit, které činy vedou k pokoji a které k utrpení.

A pokud člověk pije nebo je intoxikovaný, nemá čistou mysl. Není pozorný. Jeho "Right View" je zamlžené.

Buddha neučil běžné lidi primárně meditaci, učil je Right View. Meditace byla nástrojem pro mnichy, aby si upevnili pozornost a dokázali lépe pochopit jeho promluvy (vinayu). Intoxikace je pravým opakem tohoto úsilí.

Proto páté buddhistické přikázání říká jasně: abstinovat od intoxikantů, protože způsobují mlhu v mysli. Porušení tohoto příkazu je závažné. V Upali Sutře Buddha říká, že buddhista by neměl pít žádný alkohol, „ani dávku o velikosti kapky, která je na špičce listu trávy“.

Proč?

Protože opilost vede ke ztrátě sebekontroly a porušení všech ostatních přikázání – ke lžím, krádežím, nevěře.

A o Islámu ani mluvit nemusíme – alkohol je harám (zakázaný).

Střízlivost jako sebezkušenost: Co mi 5 let střízlivosti dalo?

Tohle není o budování identity "abstinenta". Jak říkám, je v tom pokora. Možná mě zítra uvidíte s pivem. Ale těchto pět let mi přineslo fascinující pozorování. Co se změnilo?

• Klid: Zmizela mentální gymnastika moderace. Už nemusím přemýšlet, jestli "dnes můžu". Jsem klidnější a snížila se mi celková úzkostlivost.

• Energie: Úroveň energie je přes den vyrovnaná (pokud se tedy vyspím). Žádné "crashe" po kávě v 15:00. Občas si dám slabý černý čaj a hned cítím účinky. Pivo se dá nahradit nealko pivem, to dělám. Třeba po sauně.

• Tělo: Nemám mozkovou mlhu. Nebudím se v noci tolik na záchod. Káva blokuje vstřebávání železa, hořčíku a vápníku – bez ní a alkoholu mám pocit, že se tělo lépe regeneruje. Dříve mě po cvičení všechno bolelo, teď je to výrazně lepší.

• Čistší mysl: Přemýšlím jasněji.

• Zpracování emocí: Tohle je možná to nejdůležitější. Lépe dokážu strávit a vnímat nepříjemné emoce. Už je "nezaliju" vínem z riojy nebo výběrovou kávou. Musím je prožít a přijmout. Výsledkem je, že jsem víc v klidu s tím, kým jsem.

  
  

Necítím se, že bych ke svému životu nutně potřeboval kávu nebo alkohol. Bez kávy a alkoholu je prožitek reality jaksi opravdovější. A to je ta nejcennější sebezkušenost ze všech.

Pokračujte na své cestě

• Poslechněte si podcast: Ponořte se hlouběji do tohoto tématu a poslechněte si celou epizodu původního podcastu z roku 2021 Střízlivost jako sebezkušenost.

• Přečtěte si Karlaze: Téma individuace a hledání vlastních dílků je jádrem knih Karlaz. Objednejte si ji a získejte svého osobního průvodce na cestu.

  
  

• Vydejte se na pouť: Skutečná cesta se musí ujít. Pokud cítíte volání vydat se se mnou na doprovázenou pouť. Dopřejte si klid a inspiraci. Zjistěte více a rezervujte si svůj termín.

  
  

• Kompletní průvodce smyslem života: Desítky životních témat, desítky zpracovaných článků, které dohromady tvoří mapu k sobě samému. Prozkoumejte zdarma Kompletního průvodce smyslem života, kde najdete nadčasovou inspiraci pro svou životní Cestu.

---

PhDr. Tomáš Gavlas je kulturolog, spisovatel a poutník, který přes 15 let zkoumá cesty, jež vedou k naplněnému životu. Jeho myšlenky a příběhy oslovili desítky tisíc lidí prostřednictvím knih Karlaz a populárního podcastu. Více o Tomášovi najdete v sekci "Těší mě".